Slováci si zřejmě naspoří na důchody méně, než očekávali. V současné době si mohou ve správcovských společnostech spořit devět procent z odvodů. Podle současného kabinetu je toto rozdělení nevýhodné, proto zvažuje, že sníží tuto část o třetinu ve prospěch Sociální pojišťovny.

Důchody: jak dál?

Nový důchodový systém rozběhla v loňském roce bývalá pravicová vláda. Šéf tehdy opozičního Směru a nynější premiér Robert Fico s razantními změnami nesouhlasil. Už před nástupem do vlády prohlašoval, že důchodovou reformu přehodnotí: "Není možné, aby se téměř polovina peněz přesouvala do soukromých společností. Víme, že i Dzurindovu koalici znepokojoval rostoucí deficit Sociální pojišťovny. Musí se to určitě změnit. Uvažujeme o zvýšení odvodů pro Sociální pojišťovnu na 12 procent a snížení odvodů do důchodových společností z devíti na šest procent," řekl nyní Fico.
Ačkoliv resort financí ústy svého mluvčího několikrát zopakoval, že nic není rozhodnuto a situaci stále analyzuje, Slováci jsou znepokojeni.
Na základě zákona o starobním důchodovém spoření se museli do letošního června rozhodnout, zda se spolehnou pouze na stát, nebo si zvolí některou ze správcovských společností v soukromém sektoru. Do tzv. "druhého pilíře" se zapojilo jeden a půl miliónu Slováků. Mnozí do něho vstoupili na poslední chvíli: "Hodně dlouho jsem váhal. Velkou důvěru ve mně důchodové společnosti nevzbuzovaly. Pak jsem dal na garanci státu a spočítal si, že je to výhodné. Je mi jedenatřicet a mám, řekněme, průměrný plat. Pracuji ve stavebním oboru a pokud půjde všechno tak jak dosud, měl bych mít na účtu při odchodu do důchodu necelé dva milióny korun," říká Zdeno Marko. Dodává, že by teď, pokud Ficův kabinet změny uskuteční, přišel na stará kolena o víc než šest set tisíc. Zlobí se také, že nikdo nemluví o tom, za jakých podmínek může druhý pilíř současné důchodové reformy opustit: "Nejdřív mne stát v podstatě donutil k životnímu rozhodnutí a teď mi chce sáhnout na moje soukromé peníze. To je darebáctví!"
O snižování nebo rozdělení důchodových odvodů se kabinet v programovém prohlášení nezmiňuje. "Je to jedna z možností, jak vykrýt deficit v Sociální pojišťovně, ale nic není definitivní. K rozhodnutí potřebujeme důkladné analýzy. Musíme si uvědomit, že bývalá vláda chtěla financovat deficit Sociální pojišťovny zhruba deseti miliardami korun z privatizace a ta je zastavena," vysvětluje mluvčí ministerstva financí Miroslav Šmál. Dodal, že celý problém má dvě roviny - ekonomickou a politickou. "Vstupuje sem řada faktorů - například sociální nebo demografická oblast. Není jednoduché vyslovit jednoznačný názor. Je tu také otázka legislativy. Je jisté, že státní rozpočet pro příští rok s touto změnou nepočítá," říká Šmál.

Odborníci varují vládu

Důchodové společnosti a řada ekonomů před tímto krokem kabinet varují. Snížení příspěvku, který si lidé odvádějí na soukromý účet, považují většinou za nesystémové a destabilizační opatření.
"Znárodnění budoucího soukromého majetku občanů v důchodovém systému je jednou z největších perverzností, kterou tato vláda chystá. Připravované snížení sebere lidem sedm miliard korun ročně a o třetinu sníží jejich důchody z tohoto zdroje. Zdůvodnění, že se přesunutím do Sociální pojišťovny vlastně nic nestane, je falešné a špatné. Vláda chce utrácet a rozdávat, a proto musí občanům brát. Je to jasná cesta do pekla," napsal v tisku bývalý ministr práce 1/4udovít Kaník.
Slováci jsou znejistěni i dalšími změnami, které Ficův kabinet avizuje. Stát chce zrušit doplňkové spoření na penzi, do kterého se zapojilo víc než 650 tisíc Slováků. Firmy nemají mít dál možnost odvádět dvě procenta daní vybrané nevládní organizaci. Sjednotit by se měly paušální výdaje, což v konečném důsledku sníží drobným řemeslníkům odpočitatelné položky. Průzkumy ukazují, že se Slováci s razantními reformami postupně smířili a stále více jim věří. Přibývá ale také těch, kteří jsou z neustálých změn už hodně unaveni.