"Po objevení Austrálie se stal noční můrou biologie spor, zda tamní tvorové rodící se z vajec jsou ptáci nebo savci," říká Paul Morleydge z americké Laboratoře tryskového pohonu, která je součástí kosmické agentury NASA. "Astronomové řešili podobný problém po roce 1995, když se poprvé podařilo pozorovat objekty tvořící jakýsi přechod mezi planetou a hvězdou."

Existenci těchto podivných těles předpověděl už v 60. letech minulého století astronom Shiv Kumar z University of Virginia. Zpočátku se jim říkalo "černé hvězdy" nebo "infračervené hvězdy", v 70. letech se vžilo označení "hnědý trpaslík".

Na první pohled je rozdíl mezi hvězdou a planetou jasný: hvězda svítí vlastním světlem, planeta nanejvýš odraženým. V nitru hvězd probíhají termonukleární reakce, které vyzařování světla a tepla způsobují, zatímco v planetách se nic takového neodehrává.

Ve skutečnosti to ale zdaleka není tak jasné. Hnědí trpaslíci totiž stejně jako planety nevyzařují ve viditelném, ale jen v infračerveném světle a nemusí být ani větší než gigantické planety objevené u jiných hvězd. Astronomové se dnes přiklánějí k názoru, že hnědí trpaslíci jsou hvězdy, byť ne zcela plnoprávné. Stejně jako jejich zářící soukmenovci totiž nejspíš vznikly z oblaků mezihvězdného vodíku. Stavebního materiálu ale bylo tak málo, že nestačil k zažehnutí plnohodnotné termonukleární reakce.

Naproti tomu planety vznikají z prachu a plynu, který obklopuje rodící se hvězdy, jejich vnitřní struktura je tedy odlišná. Především mají pevné kovové jádro.

Naposledy uvedli hnědí trpaslíci astronomy do rozpaků začátkem letošního září. Tehdy Hubbleův kosmický teleskop spatřil ve vzdálenosti 500 světelných let od Země těleso, které by mohlo být stejně dobře velkou planetou jako malým hnědým trpaslíkem. Je totiž přibližně dvanáctkrát hmotnější než Jupiter, a to je hranice, která dělí planety od těchto "neúspěšných hvězd". Navíc obíhá malou hvězdu, což by spíš nasvědčovalo tomu, že jde o planetu.

Nakonec ale rozhodla vzdálenost od mateřského slunce. Nově objevený objekt obíhá tak daleko, že by se tam podle dnešních představ už neměla planeta z čeho vytvořit. "Stavebním materiálem" byl tedy nejspíš mezihvězdný vodík.

Přesto spory o tom, co je planeta a co hvězda, zatím nekončí. Například Hubbleův kosmický teleskop už roku 1998 zaznamenal v souhvězdí Býka objekt třikrát větší než Jupiter, který neobíhá kolem žádné hvězdy. Je to planeta, jež z nějakých důvodů opustila svůj systém? Anebo obzvlášť zakrslý hnědý trpaslík, či něco úplně jiného? (jnk)

060919-hx-04.jpg

Související
Newsletter

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa moderních technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každý pátek v podvečer najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru