Rostoucí zájem o půjčky zvyšuje zisky bank

Otázkou v tomto případě pouze je, z čeho je zisk tvořen.
Rozhodně nechci kritizovat samotnou výši zisku našich bank. Zaprvé mi to nepřísluší a ani k tomu nemám žádný důvod. Zadruhé je výše zisku bank do jisté míry odrazem zdravého ekonomického prostředí země, takže z tohoto pohledu není ani co kritizovat. Na druhé straně je dobré znát strukturu příjmů banky.

Poplatky - třetina příjmů

Pokud značnou část reprezentují bankovní poplatky, je minimálně užitečné, se na věc podívat detailněji. A to i v momentě, kdy růst výnosů z poplatků začíná stagnovat a je pomalejší než růst celkového zisku. I přesto se poplatky podílejí na zisku přibližně jednou třetinou. Nad podílem poplatků na zisku bank je užitečné se zamyslet jak z pohledu klientů, tak i samotných bank.
Z pohledu klientů-střadatelů proto, že poplatky jsou dnes tak vysoké, že standardní klient má na svém účtu každý měsíc nominálně méně, než kolik původně na účet vložil. Jeho peníze se tak nezhodnocují, ba ani nezůstávají ve stejné výši. Do jisté míry se tak popírá jeden z důvodů (samozřejmě ne jediný), proč ukládat finanční prostředky do bank.
Z pohledu klientů žádajících o úvěr pak proto, že jejich vyjednávací pozice je vůči bance horší v momentě, kdy banka využívá ve větším měřítku možnosti tvořit zisk jednodušším a bezpečnějším způsobem - vybíráním poplatků. Z pohledu bank jde o druhou stranu téže mince - tedy o motivaci k uzavírání úvěrových obchodů. Tu banky nemají až tak silnou, když vědí, že mají v zádech poplatky a provize, které tak mohou do určité míry nahradit případnou ztrátu z pasivity v této oblasti.

Zisky největších bank

Komerční banka oznámila, že v prvním pololetí zaznamenala zisk ve výši 4,69 miliardy korun, což je o plných 12 procent více než v roce předchozím (provozní zisk stoupl o 17 procent na 6,8 miliardy korun).
Výnosy z poplatků však vzrostly pouze o jedno procento, což je vzhledem k celkovému růstu téměř zanedbatelné. Tato čísla samozřejmě s sebou nesou řadu dalších detailních informací a dílčích údajů, tudíž je není možné zplošťovat, i přesto je vidět, že sice postupně, ale přece jen u některých bank dochází ke zlevňování bankovních služeb.
Česká spořitelna zvedla svůj zisk oproti loňsku na 4,87 miliardy korun, což znamená růst o procento (přitom provozní zisk vzrostl o 23 procent na 7,49 miliardy korun).
Pro představu, kolik se v absolutní částce vybere na poplatcích, je zajímavý údaj, že Česká spořitelna vybrala za první pololetí letošního roku 4,61 miliardy korun. To je o 5,6 procenta více než loni za stejné období. Skupina ČSOB vykázala v prvním pololetí čistý zisk 6,11 miliardy, respektive 5,46 miliardy korun (bez započtení loňské splátky od Slovenské inkasní a letošního výnosu z prodeje nemovitostí), což znamená růst o 18,5 procenta.
Opět, za povšimnutí stojí údaj o růstu výnosu z poplatků (o celých 11,5 procenta) a jeho absolutní výše. Ta dosáhla 3,55 miliardy korun. A podobně jako u České spořitelny to banka vysvětluje nárůstem obchodní činnosti, nikoliv vyššími poplatky.

Nejziskovější firmy

Kromě samotné absolutní výše výnosu z poplatků a procentuálního růstu oproti loňsku ale tentokrát stojí za zmínku výrazný nárůst celkového zisku bank. Stalo se tak v nejhektičtější době z pohledu intenzívní kritiky poplatkové politiky našich bank, v době, kdy se do debaty vložilo i Ministerstvo financí, které chtělo dokonce některé kritizované oblasti upravit změnou zákona (například zrušení poplatku za neoprávněnou reklamaci či povinnost bank informovat své klienty o cenových změnách alespoň jeden měsíc před jejich platností).
I přesto, čísla jasně ukazují, že banky patřily a zajisté i budou patřit mezi nejziskovější tuzemské firmy.
Na druhou stranu to i přes výše zmíněné má svoji logiku. Bankovní trh totiž v ČR v jednom ohledu za vyspělou Evropou zaostával - v množství úvěrových obchodů. A zdá se, že se to začíná měnit.
Ukazuje se totiž, že právě rostoucí zájem klientů o půjčky je jedním z důvodů rostoucích zisků našich bank. V tomto ohledu je u nás, jak jsem se již výše zmínil, opravdu pole neorané. Vždyť podle Zprávy o finanční stabilitě za rok 2005, kterou zveřejnila ČNB, tvoří zisk z úroků 59 procent, což je v rámci zemí EU nejméně. Zato podíl zisku z poplatků tvořil ve stejném roce 29 procent, což patří naopak mezi ty největší podíly.

Růst poplatků zpomaluje

Zajímavé je, že i přes širokou diskusi na téma bankovních poplatků, tato část zisku bank v roce 2005 meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Zdá se ale, že mediální téma poplatků mělo a má svůj smysl, protože se tento růst alespoň významně zpomaluje. V roce předchozím totiž došlo k neuvěřitelnému 18,9procentnímu meziročnímu růstu.
Autor je provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com

Související