Angličtina v dohledné době zůstane hlavním světovým jazykem. Její stále vzrůstající význam si uvědomují i členské země Evropské unie.
"Ve většině z nich se angličtina vyučuje prakticky od školky," říká Tomáš Grombíř z Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.
Podle Eurydice, organizace podporující vzdělávání v Evropě, je to právě angličtina, která se učí na úrovni základního školství ze všech cizích jazyků nejčastěji. Země střední a východní Evropy nejsou výjimkou, i zde počet zájemců o angličtinu na základních školách roste. Nejvýrazněji je tento trend znát ve Slovinsku a Rumunsku. Například ve Švédsku, Dánsku a Rakousku se anglický jazyk učí dokonce povinně.
V Česku se od nadcházejícího školního roku začíná učit první cizí jazyk už ve třetích třídách základních škol. Ministerstvo školství zdůrazňuje, že jím má být přednostně angličtina. Pokud se však rodiče ve třídě dohodnou, že chtějí jazyk jiný, začnou se jejich děti jako první cizí řeč učit například němčinu nebo francouzštinu. Na středních a vysokých školách už záleží jen na studentech, jaké jazyky si zvolí.
Statistiky Eurydice uvádějí, že mají-li žáci základních škol v zemích Evropské unie možnost výběru z několika jazyků, volí z devadesáti procent angličtinu.

Prolomení nedůvěry
V posledních letech získávají na oblibě i exotičtější jazyky - japonština, čínština, arabština či hebrejština. Nejde však o trend, který lze nazvat masovým. Osvojit si kupříkladu čínštinu či arabštinu je totiž podstatně těžší než třeba angličtinu.
Přitom je pravda, že kdo umí některý z těchto jazyků, stane se na pracovním trhu hodně žádaným. Zejména u asijských národů totiž ovládání jejich jazyka velmi pomáhá zahánět počáteční nedůvěru. "Taková znalost v zemi, ve které navazujete obchodní či diplomatické vztahy, je neocenitelná," vysvětluje Tomáš Grombíř. "Vaše tamní partnery potěší, že znáte jejich prostředí a kulturu a to se jistě pozitivně projeví na průběhu jednání a jeho výsledku."
Přestože angličtina v mezinárodním obchodním styku převálcovala ostatní jazyky a stala se naprosto běžným dorozumívacím prostředkem, může se situace v budoucnu změnit. Čínské a asijské prostředí vůbec je pro Evropany z mnoha důvodů mimořádně zajímavé, a tak důležitost čínštiny poroste. Čínská populace je nesmírně početná, ekonomika země rychle sílí, stejně tak roste i její kupní síla a počet bohatých lidí.
"Spolu s tím, jak se tamní režim uvolňuje, vznikne větší potřeba vzájemné komunikace. A to nejen z hospodářských důvodů," předpovídá Tomáš Grombíř. Podobně je na tom podle jeho mínění i ruština. Také Rusko představuje velký trh, navíc je i velkou zásobárnou surovin.

Odpor zvolna mizí
V devadesátých letech minulého století nepatřila ruština mezi vyhledávané jazyky. V poslední době se o ní ale začíná hovořit jako o perspektivní. Starší Češi oprašují její chatrné znalosti, někteří z mladých se zapisují na jazykové kursy anebo si ruštinu přibírají v rámci školní výuky. Dost lidí k tomuto jazyku ztrácí odpor a má zájem se jej učit.
Příkladem může být třeba absolvent pražské Školy mezinárodních a veřejných vztahů Martin Eliáš: "Za třetí cizí jazyk jsem si zvolil ruštinu, protože se mi spolu s angličtinou a němčinou jevila jako zajímavá a hlavně neotřelá kombinace." Zvažoval prý ještě španělštinu, ale ruština zvítězila i proto, že je češtině v lecčems podobná. Navíc jde podle jeho názoru o řeč, kterou v budoucnu zúročí více než třeba italštinu.
Autorka je spolupracovnicí redakce

060831-hx04.jpg
Osvojit si čínštinu je podstatně těžší než angličtinu. Přitom je pravda, že kdo umí čínsky, bývá na pracovním trhu hodně žádaným

Související