Bankéř, který jedná s ruskými oligarchy


Ač každý z jiné branže, mají Petr Šmída a Jaromír Jágr něco společného: Oba odstartovali svoji kariéru v Česku a uspěli ve Spojených státech i v Rusku. Z tuzemské bankéřské elity to Šmída zřejmě dotáhl vůbec nejdál.
Dnes třiačtyřicetiletý Šmída je po svém zhruba ročním angažmá na postu viceprezidenta v centrále GE Consumer Finance v americkém Stanfordu už tři roky výkonným ředitelem Alfa Banky v Rusku, jedné z pěti největších ruských bank. Jde o vůbec největší privátního ruskou banku z impéria Michaila Fridmana, jednoho z nejbohatších ruských oligarchů, který má dobré vztahy s Putinem. Jeho příchod v listopadu 2003 do čela banky komentoval člen správní rady Alexandr Gafin v ruských médiích slovy: "Myslím, že akcionáři dospěli k poznání, že je třeba přivést novou krev a čerstvé nápady do vrcholového managementu."
I když nebyl zdaleka jediný, kdo nabídku na šéfování z českých bankéřů dostal, s odstupem času se ukázalo, že to byla sázka na pravého koně.
Podobně jako na předchozích působištích totiž Šmída poměrně brzy prokázal, že je manažer, který se nebojí používat nezvyklé metody a ty mají úspěch. Když například Alfa Banka při menší bankovní krizi čelila runu klientů, bojoval s ní reklamní výzvou v médiích. V ní lidem říkal, že respektuje svobodu volby, a pokud si chtějí vyzvednout peníze, ať to udělají. "My budeme pracovat s těmi, kteří nám důvěřují." Alfa Banka krizi přestála, a dnes naopak patří k nejrychleji expandujícím ruským bankám.
Zatímco při jeho příchodu spravovala aktiva v hodnotě 5,8 miliardy dolarů a vydělávala kolem 100 miliónů dolarů ročně, loňský rok končila s čistým ziskem 180 miliónů dolarů a s aktivy kolem deseti miliard dolarů. Ztrojnásobila také počet klientů na zhruba dva milióny. "A příští rok by jich mělo být tři a půl miliónu." Na zemi s téměř 150 milióny obyvatel se to může zdát málo. "Jen 25 miliónů lidí má ale v Rusku přístup k bankovním službám. Velká část obyvatel nepatří mezi střední třídu a banky zatím nepotřebuje."
Větší průnik do regionů brzdí obrovské vzdálenosti. "Když jsem chtěl navštívil nejvzdálenější pobočku v Česku, stačily mi na to tři a půl hodiny jízdy autem, do Vladivostoku je to deset hodin letu." Šmída teď proto sází na telefonní bankovnictví. "Penetrace mobilními telefony rychle roste a my máme jako jediní unikátní JAVA aplikaci, která umožňuje ovládání účtu přímo z mobilu."
Alfa Banka také v regionech rychle rozšiřuje síť polyfunkčních bankomatů, jejichž prostřednictvím se dají mimo jiné i vkládat peníze na účet.
Jako manažer, který umí prosadit originální nápady, se Šmída projevuje od začátku kariéry. Když začátkem 90. let v privatizaci spolu s několik dalšími lidmi koupil Multiservis, leasingovou společnost zaměřenou hlavně na televize a ledničky ještě z doby socialismu, lámali nad její budoucnosti mnozí hůl. Pod jeho vedením však firma fungovala až do roku 1997, kdy si ji i s desítkami tisíc klientů koupil americký gigant GE. Ten v ní viděl dobré nástupiště pro svůj rozjezd půjček, což chtěl stihnout, ještě než dojde k privatizaci velkých bank.

Nabídl půjčku bez ručitele

Svého podnikatelského ducha prokázal Šmída i poté, co GE koupila zdravou část zkrachovalé Agrobanky a po spojení s Multiservisem z něj ve své bance v Česku udělala opět jedničku. Šmída například jako první v Česku přišel s expres půjčkami a s úvěry až sto tisíc korun, na které GE Capital Bank nevyžadovala žádné ručitele. Když chtěl získat klienty na telefonní bankovnictví, nabídl novým zákazníků ke smlouvě i mobil zdarma. "Čelil námitkám, že to bude drahé, ale za dva měsíce jsme získali 67 tisíc klientů a stali se jedničkou na trhu. Pak už každý věděl, že se to bance bohatě vrátí," vzpomíná na bývalého šéfa Jan Hainz.
Obdobu expres půjček použil Šmída i při svém angažmá v Rusku. Právě expanze do této oblasti byla jedním z hlavních úkolů, kteří mu akcionáři po příchodu do Alfa Banky dali. "Firemní a investiční bankovnictví Alfa Bance docela šly. Chyběl ale silný třetí pilíř, spotřebitelské financování. A to byl úkol pro Petra Šmídu," říká Michal Heřman, který z vedení Alfa Banky odešel těsně před Šmídovým příchodem.
Podobně jako v Česku Šmída také rozjel projekt poboček Alfa Bank Expres, které v poslední době teď dělají vrásky i finanční skupině PPF, působící v Rusku prostřednictvím splátkové firmy Home Credit. "Alfa Banka je stále víc vidět u obchodů, kde jsme i my. Je to pro nás rostoucí konkurence," potvrzuje Jiří Šmejc, člen nejužšího vedení PPF.
Šmídovi spolupracovníci tvrdí, že dokáže přesvědčit lidi kolem sebe, že jdou správnou cestou. "Má tak obrovské charisma, že strhne k práci všechny kolem sebe, a nikdo přitom nekouká na hodiny. Když by řekl, šla bych s ním do toho znovu. Třeba i do Ruska," říká Marie Wojciková, bývala manažerka GE Money Bank, která nyní pracuje pro HVB Bank. "Po lidech požaduje otevřenost, učí je říkat, co si myslí a přijímat mínění jiných. Typické pro něj je, že se snaží poznat i ty nejníže postavené zaměstnance a jejich názory. Nesedí jen v kanceláři, hodně chodí mezi lidi," charakterizuje Šmídu Wojciková.
Stejnými vlastnostmi si získal i zaměstnance v Rusku. "Považují ho za schopného člověka," říká Miroslava Hrnčířová z České exportní banky, která spolupracuje s Alfa Bankou na energetických investicích tuzemských firem v Rusku a sleduje její angažmá právě ve velkých průmyslových projektech.

Dubaj, Kamčatka i jóga

Co za svůj největší úspěch v Rusku označuje sám Šmída? "Podařilo se mi sestavit vedení, ve kterých jsou lidé osmi národností z mnoha globálních bank. Ti nejlepší snesou srovnání se světovou špičkou." Považuje si, že se mu podařilo vybudovat retailové bankovnictví a spotřebitelské financování od nuly a banka roste rychleji než trh. "Příštích pět let se má retailový trh ztrojnásobit. Budoucnost Alfa Banky vidím kromě retailového hlavně v podnikovém bankovnictví."
Šmída je v Rusku s celou rodinou a i při trávení volného času se projevuje jako světoběžník. "Letos jsme dovolenou strávili na plachetnici u Sardinie a ve švýcarských Alpách. Když se najde čas, jedeme na podzim za sluníčkem do Egypta nebo do Dubaje, protože zima je v Moskvě opravdu dlouhá. V Rusku vyhledává hlavně místa s neporušenou přírodou na Altaji, Kamčatce nebo u Bajkalského jezera. "Z nových věcí jsem objevil jógu. Relaxační metody mi jako vytíženému člověku umožňují kromě jiného rozlišovat mezi pracovním a volným časem."