Opožděné doznání Güntera Grasse se v českých novinách probírá tak zevrubně, až je to divné. Netuším, kolik lidí v Česku četlo Grassovy knihy a nakolik jde o generační záležitost (Plechový bubínek fascinoval spíš mou matku než mne a mé přátele). Ale odvažuji se odhadnout, že Grassovy politické postoje tu pořádně zná málokdo, stejně jako současnou německou diskusi o válce, o nacismu a o národní identitě. Proč tedy ten zájem? 

Jistě, prostá odpověď zní: masová média a intelektuální elita plní své poslání, postihují mravní konflikt. Jak praví charakteristiky z článků, Grass je "extrémně slavný" nositel Nobelovy ceny, je "morální autorita". A co může být větší pecka, než když se takový chlapík po šedesáti letech přizná ke službě u Waffen-SS? Jenže v zemi, která má za sebou desítky let vlastní totality, se lze těžko ubránit dojmu, že Grassův případ představuje i "náhradní morální konflikt".

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.