Česká koruna včera dopoledne pokořila hranici 28,00 korun za euro a krátce se obchodovala za 27,999 korun. Ráno se jí podařilo překonat historické maximum i vůči dolaru, když se posunula na rekordních 21,72 korun za dolar. Odpoledne ze svých rekordních hodnot ustoupila a krátce po páté hodině stála na 28,03 Kč za euro. Vůči dolaru oslabila o 20 haléřů.
Na trhu se neobjevily žádné nové zprávy, důvodem posílení je pozitivní nálada, řekl včera ČTK Tomáš Vlk z Patria Online.
Podle většiny analytiků stojí za zpevněním české měny v tomto týdnu především úterní rozhodnutí Fedu, který poprvé po více než dvou letech nezvýšil úrokové sazby. Pozornost investorů se tak odvrací od dolaru a přesouvá se na ostatní měny. "Krok Fedu snižuje atraktivitu dolaru, protože výnosy relativně bezpečných aktiv budou nižší než se původně očekávalo. Proto investoři, kteří chtějí dosáhnout určitého zisku, začínají více vyhledávat příležitosti s vyšším výnosem a tedy i vyšším rizikem. Tuto charakteristiku splňují aktiva na rozvíjejících se trzích," vysvětluje Petr Sklenář ze společnosti Atlantik.
"Zahraniční investoři byli více ochotni kupovat si dolarová aktiva, dokud Fed zvyšoval úroky, neboť růst amerických úroků je pro dolar pozitivní," doplňuje Radomír Jáč z PPF Asset Management. Americká ekonomika má obrovský schodek běžného účtu platební bilance, který musí být financován přílivem kapitálu do americké ekonomiky ze zahraničí.
"V okamžiku, kdy zahraniční investoři nebudou ochotni financovat americký obchodní deficit tím, že si budou kupovat dluhopisy a akcie denominované v dolarech, tak americká měna oslabí," říká Jáč. Investoři podle něj očekávají, že se postupně bude smazávat rozdíl mezi výší úroků v USA vůči eurozóně a Velké Británii. V plném světle se pak projeví problémy v podobě vysokého schodku zahraničního obchodu USA. Investoři proto mění svou strategii a část svých prostředků převádějí do výnosnějších, a tedy i rizikovějších akcií a dluhopisů.
Nejvíce posílily v posledních dnech devizové trhy v jižní Americe a ve střední a východní Evropě. Od 3. srpna, kdy zvýšila úroky ECB a Bank of England a kdy z trhu začaly mizet poslední naděje, že by Fed na svém srpnovém zasedání mohl úrokové sazby zvýšit, posílila vůči dolaru nejvíce turecká lira, a to o 2,7 procenta. Následuje novozélandský dolar (2,5 procenta), kolumbijské peso (2,0 procenta), slovenská koruna (1,8 procenta) a česká koruna (1,5 procenta).
"Zatímco turecká a novozélandská měna korigovaly své oslabení z předchozích měsíců, česká koruna posiluje díky dlouhodobé důvěře investorů v příznivý a stabilní vývoj české ekonomiky," říká Jáč.
České koruně napomáhá i skutečnost, že je dlouhodobě imunní vůči výkyvům na domácí politické scéně. Koruna se tak poněkud vyčleňuje ze skupinky středoevropských měn, které kladou na domácí politický vývoj daleko větší váhu. Experti se shodují, že okolní měny jsou na politiku citlivější, což je dáno tím, že na jejich devizových trzích je v porovnání s Českou republikou přítomno mnohem více spekulativního kapitálu, který má při politické nestabilitě či nejistotě tendenci "odtékat". Příslušná domácí měna následně oslabuje.
Podle ekonoma ČSOB Petra Dufka zde hraje roli i nesrovnatelně nižší státní zadlužení České republiky v porovnání s ostatními zeměmi.

Vývoj koruny k euru a k dolaru od zvýšení sazeb ČNB