HN: Padesátníci a starší se podílejí na počtu dlouhodobě nezaměstnaných největší měrou. Vnímáte problém zaměstnanosti lidí starších padesáti let už nyní jako závažný?
Nyní zatím ne. Ale řešení situace, kdy vzroste počet starších zaměstnanců, je natolik složité, že je zapotřebí na něm pracovat už nyní. Jde o změnu v myšlení lidí, možná i určitých systémů. Každopádně ale bude trvat dlouho, než se dospěje k pozitivnímu obratu.

HN: Hlavní výtky, které se snášejí na hlavy padesátníků, se týkají jejich nedostatečných znalostí cizích jazyků a práce s počítači. Mladá generace s tímto problém nemá. Takže až zestárne, neukáže se, že problém byl dočasný?
Nízká znalost jazyků a úroveň znalostí práce s výpočetní technikou tu ale ještě nějakou dobu bude. Kdo se s tímto problémem přestane potýkat, bude moje generace, která dosáhne předdůchodového věku za dvacet třicet let. Ale technika se vyvíjí natolik rychle, že ani pro tuto generaci nebude snadné neustále s technickým vývojem držet krok. A ani s jazyky to není tak jednoznačné. Vždyť dnešní děti na tom nejsou tak dobře jako jinde v cizině. Když se u nás učí na nějaké škole předmět anglicky, to je slávy, ovšem v Německu je to běžné. Dětské pořady se u nás stále dabují, zatímco v Nizozemsku, Švédsku běží v originále. Je přitom obecně známo, že jazyky se nejlépe učí právě v dětském věku. Takže uvedené problémy se netýkají jen současných padesátníků, ale i těch budoucích. A nebude v žádném případě na škodu vypracovat strategii, jak k nim na trhu práce přistupovat - i pro budoucí generace.

HN: Jakým způsobem tedy pomoci lidem starším padesáti let, aby se udrželi na trhu práce? Aby se zaměstnavatelé naučili využívat jejich potenciálu?
Já jsem svého času navrhoval jako řešení snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění za lidi určité věkové kategorie. Za prvé jsou to lidé, kteří už za život něco odpracovali - a mají jej tudíž zaplaceno. Za druhé - pokud chci po firmách, aby tyto lidi zaměstnávaly, byla by to pro ně velmi jednoduchá finanční a daňová pobídka. Na pracovním trhu bude potřeba zacházet s profesemi i podle věku. Například v pozicích, které nejsou fyzicky namáhavé, můžou pracovat starší lidé. Strážnému ve firmě přece nemusí být třicet. Umím si představit, že vzroste počet firem, třeba v oblasti služeb, které budou pracovat hlavně se staršími lidmi. Dnes v cestovních agenturách vidíte samé mladé lidi, ale právě zde by se starší mohli uplatnit mnohdy lépe. Myslím, že dojde ke změně struktury na trhu práce, a tito lidé se budou přesouvat na místa, na nichž mohou být stejně výkonní jako mladí.

HN: Jak pracujete s touto věkovou skupinou u vás ve firmě?
Škoda Auto má v tomto směru specifické podmínky. U nás se dá těžko pracovat na lince po padesátce. Tak velká firma, jakou Škoda Auto je, si musí být vědoma své sociální povinnosti, kterou má vůči svým starším zaměstnancům. Na prvním místě je samozřejmě efektivita. Nejsme charita, ale zaměstnávat někoho do padesáti a pak se s ním jen tak rozloučit, to nejde. Lidé, kteří se chystají na důchod, potřebují určitou pružnost. Můžou třeba pracovat na půl úvazku, podávat slušný výkon, a přitom si přivydělat na stáří. My realizujeme i politiku předčasných odchodů do důchodu s patřičnou finanční kompenzací.

HN: Takže i přizpůsobení pracovní doby možnostem starších pracovníků by mohlo být jedním z řešení?
Určitě. Pružnou pracovní dobu lze uplatnit například ve službách, ale i jinde. Starší člověk může podávat maximální výkon po kratší dobu. Proto mu lze zkrátit úvazek, anebo může vykonávat práci, která se rozloží na dobu delší. Hodně dlouho se mluví o možnosti práce doma. Ovšem rozmach tady není tak velký jako třeba v Americe. Do budoucna zde bude prostor i pro podnikatelské aktivity, pro toho, kdo vymyslí, jak zaměstnat starší populaci, protože mladých nebude dost. Situace si řešení vynutí. Bude nutné se naučit lidi kolem padesátky zaměstnávat.

HN: Škoda Auto se v rámci rozvojového partnerství EQUAL podílí na projektu Třetí kariéra, jenž si klade za cíl právě něco takového vymyslet. Má metodiku pro zaměstnavatele a personalisty s instrukcemi, jak s lidmi věkové skupiny nad padesát let pracovat a využívat jejich potenciálu. Druhou pro samotné padesátníky, která by je měla naučit, jak zůstat aktivními a zajímavými pro trh práce. Uvítal byste vy osobně jako personalista podobné pomůcky pro svou práci?
Dříve, než jsem se o projektu dověděl, zadal jsem kolegům úkol vypracovat strategii zaměstnávání lidí nad padesát let - právě proto, že Škoda Auto je velká firma a má sociální odpovědnost. Zabýváme se tím, jak řešit předčasné odchody do důchodu, finanční kompenzace, jak lidi posunovat po firmě, aby podle věku mohli dělat práce, které jim budou vyhovovat.

HN: Účast na pilotním ověřování metodik projektu bude tedy pro vás přínosem?
Vítám tuto možnost, díky tomu se tím problémem nebudeme zabývat sami.

HN: Máte jistě přehled, jak řeší tuto otázku v zahraničí.
Němci se tím zabývají možná intenzívněji, než je tomu zatím u nás.V některých dalších zemích je hranice problematické věkové skupiny nižší - kolem 45 let.

HN: I u nás existuje věková diskriminace. Někteří personalisté a zaměstnavatelé dávají přednost mladým před staršími...
Je to do určité míry pochopitelné. Mladší člověk má delší perspektivu, delší rozvoj, může pro firmu pracovat více let. Ale projekt Třetí kariéra, pokud vím, si klade v tomto směru za cíl i změnu v myšlení a postojích veřejnosti vůči věkové skupině nad padesát let. A pokud se na základě studií prokáže, že starší člověk má jiné výhody a že pro firmy není prodělečnou záležitostí, myslím, že se i ta změna v postojích a myšlení lidí dá uskutečnit.

MARTIN JAHN po ukončení studií na Vysoké škole ekonomické nastoupil do agentury CzechInvest. V období 1996 až 1999 zde působil ve funkci ředitele zahraničního zastoupení v Chicagu. Od roku 1999 zastával v této agentuře, která je od ledna 2004 agenturou pro podporu podnikání a investic, funkci generálního ředitele. Studoval na DePaulově univerzitě v Chicagu, kde získal titul MBA. Prezidentem Francouzské republiky byl jmenován Rytířem Řádu za zásluhy. Ve vládě Stanislava Grosse zastával post místopředsedy pro ekonomiku. Od února letošního roku je členem představenstva firmy Škoda Auto odpovědným za personalistiku a vztahy s veřejnými institucemi.