Maďarsko spoléhá na růst daní

Jednou z oblíbených her spekulantů z celého světa v posledních dvou letech bylo půjčit si v nízko úročených měnách jako euro, švýcarský frank nebo japonský jen a investovat do vysoko úročených maďarských dluhopisů.
Tučný úrokový rozdíl byl zkrátka příliš lákavý i přes enormní makroekonomické nerovnováhy, které maďarská ekonomika má - vnější schodek 8 procent HDP a schodek veřejných financí od 5 do 10 procent HDP (podle způsobu výpočtu).
O atraktivitu investic do forintu se navíc starala centrální banka, která neváhala v době měnových turbulencí 2003 zvýšit úroky ze 6 procent na 13,5 procenta, aby kurs forintu ochránila před pádem.

Všeobecně rozšířená hra

Nebyly to však pouze finanční instituce od Frankfurtu přes New York, Tokio až po Prahu, kdo hrál forintovou hru.
Podobná hra se stala populární u maďarské vlády, maďarských podniků, ale i mezi Maďary jako takovými. Proč nevydat dluhopisy venku, když jsou náklady financování třetinové než doma a centrální banka se postará o stabilitu měnového kursu, řekla si vláda i velké podniky.
Proč si nepůjčit venku za nízké úroky na dům, auto či na cokoli, řekli si lidé. Proč ne, zněla odpověď. Půjčky domácností v cizích měnách tak v Maďarsku loni vzrostly meziročně třikrát.
Sázkám proti chabým makroekonomickým fundamentům však postupně zvoní hrana s růstem úroků ve světě. Americká centrální banka zvýšila během dvou let úroky z jednoho procenta na pět procent a ve svém tažení ještě není na konci. Jean-Claude Trichet v čele Evropské centrální banky zvýšil od loňského prosince úroky ze 2 procent na 2,75 procenta. Dokonce i Japonci zastavili svou politiku zavalování finančních trhů likviditou a jejich úroky se letos po dlouhé době odrazí od nuly.
Zatímco se maďarské domácnosti dále vesele ponořují do cizoměnových dluhů, finanční spekulanti již pro forintovou hru nejsou zdaleka tak nadšeni a pomalu se stahují.

Ambiciózní plány

S rostoucími úroky ve světě, a tedy klesající atraktivitou maďarských úroků se totiž nabízí přirozená otázka. Jaké jsou maďarské makro-fundamenty? Diplomaticky řečeno, ne dobré.
Největším problémem jsou veřejné rozpočty. Jejich schodek letos při započtení všech veřejných institucí a fondů dosáhne až dvouciferného procentního poměru k HDP. Předchozí vláda v posledních měsících s veřejnými financemi nic dělat nechtěla. Před volbami se pochopitelně žádné reformy nedělají. Volby byly v dubnu a opět zvítězili socialisté.
Premiér Ferenc Guyrscány před několika dny přišel s programem, jak napravit stav veřejných financí. Plány na snížení schodku jsou ambiciózní. Po přečtení souboru návrhů však člověku vytane, že o většinu se postará všeobecný růst daní. Dlouhodobá zkušenost fiskálních reforem ukazuje, že zvyšování daní nebývá to pravé ořechové.
O tom, jak reformám věří ratingové agentury, svědčí nedávné snížení ratingu od Standard&Poor's. Hluboký rozpočtový deficit tak bude maďarský forint tížit i nadále.
Forint se letos proti euru zatím potopil o 8 procent, což je hodně, ale rozhodně to není žádná krize. A neznepokojí to maďarské cizoměnové dlužníky.

Co na to centrální banka?

Oslabení forintu však nemusí být zdaleka u konce. Růst úroků ve světě prozatím vedl k výraznému oslabení měn s podobnými makroekonomickými charakteristikami jako islandská koruna, jihoafrický rand či turecká lira.
Další osud kursu forintu závisí na náladě světových finančních trhů kupovat riziková aktiva a na maďarské národní bance (NBM).
Před NBM leží nelehké rozhodnutí. Může buď se zbytkem trhu sázet, že úroky ve světě nahoru už moc nepůjdou. To by forintu pomohlo. Porostou-li úroky ve světě dále, forint oslabí a cizoměnoví dlužníci hodně zapláčou. Anebo maďarská národní banka forint ochrání skrze zvýšení úroků, jak to udělala již v minulosti.
Není třeba snad dodávat, že politický tlak všech zainteresovaných dlužníků na NBM může být značný. Výmluvou pro zvýšení úroků budou obavy z vyšší inflace kvůli slabé měně. Zachrání-li NBM forint skrze zvýšení úroků, dá tím všem najevo, že hrát forintovou hru se vyplatí.
Do Maďarska tak začas opět poteče horký kapitál a lidé se budou dále mohutně zadlužovat v cizích měnách. Finanční zemětřesení, které jednou neodvratně přijde, pak bude o to bolestivější.
Autor je hlavním ekonomem Citibank