Přestože bolestí zad, především krční a bederní páteře, trpí v Česku už sedmdesát procent lidí se sedavým zaměstnáním, bývá tato souvislost brána v potaz jen zřídka. Podobně se podle Jany Hlávkové z Centra pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu málokdo zamýšlí nad příčinou častého onemocnění zápěstí.
V USA přišel před čtyřmi lety Úřad pro pracovní statistiku s překvapivým tvrzením. Označil takzvaný syndrom karpálního tunelu, což je bolestivá nemoc zápěstí způsobená zatěžováním ruky při práci s počítačovou myší, za nejčastější příčinou pracovní neschopnosti. V českých statistikách se však objevuje stejná diagnóza ojediněle. "Jako nemoc z povolání byly u nás dosud uznány pouze dva případy," konstatuje Jana Hlávková. "Nevěřím však tomu, že v Česku tahle choroba neexistuje. Jen jí nevěnujeme dostatek pozornosti."
Tuto problematiku podceňují i zaměstnavatelé. Přitom dodržování zásad ergonomie se projeví menším počtem zameškaných hodin a vyšší produktivitou práce.
Školení o židlích
Nejvíce pozornosti si zaslouží židle. "Dnes už se vyrábějí židle se synchronním mechanismem, který automaticky uzpůsobí nastavení sedáku a opěráku tělu člověka," vysvětluje Jiří Kejval, ředitel společnosti Techo, která se zabývá zařizováním kanceláří. Ani ta nejlepší židle však sama o sobě nezaručí, že budete sedět zdravě.
"Když jsme se byli u jednoho z velkých klientů podívat, jak se v praxi osvědčil náš návrh, zjistili jsme, že jeho zaměstnanci neumějí kvalitní židle používat a sedí stále špatně. Připravovali jsme pak pro ně zvláštní školení," upozorňuje Miroslav Čech z architektonického ateliéru Gradus.
Když pomineme technické možnosti jednotlivých modelů, dobrou pomůckou pro kontrolu nastavení židle je takzvané pravidlo pravých úhlů. "Sed je při dodržení tohoto pravidla vyvážený a páteř, která je při sedavém zaměstnání hlavním zdrojem obtíží, bývá odlehčena," říká ortoped Jiří Váchal.
Jak na to?
Nejdříve upravte výšku sedadla tak, aby paže volně položené na stole tvořily v lokti pravý úhel. Další pravý úhel by měly svírat nohy v ohnutých kolenou. Nedosáhnete-li při sezení pohodlně na zem, opřete si chodidla o přiměřeně vysokou podložku. Když se pak posadíte, posuňte opěradlo tak, aby se nohy v podkolení o židli neopíraly vůbec, nebo jen lehce. Pokud se židle v těchto místech nohou dotýká, tlačí na žíly, které tudy procházejí.
Pravidlo pravého úhlu však podle Jiřího Váchala platí především pro páteř: "Při dlouhodobém strnulém sedu s ohnutými zády dochází podél páteře ke spasmům. Důsledkem jsou výrazné bolesti, ztuhnutí zad a omezení pohyblivosti. Následná léčba je obtížná a často dlouhodobá."
Ruce potřebují oporu
Správné sezení je nejlepší prevencí i pro obtíže spojované s intenzívní prací na počítači. Svaly ruky a zad - přestože se samy nehýbají - jsou při pohybu myší nebo psaní na klávesnici neustále napínány. To pak může způsobit některou z chorob souhrnně označovaných jako RSI (Repetition Strain Injury). Patří k nim tak zvaný tenisový loket, chronické záněty šlach na rukou a zápěstích nebo už zmíněný syndrom karpálního tunelu. Toto onemocnění vzniká při neustálém tlaku na nervy procházející zápěstím. Typická je pro něj bolest a brnění v prvních třech prstech a omezení pohyblivosti ruky. Neléčí-li se tato nemoc včas, může být postižení nervů trvalé.
Riziko onemocnění RSI lze snížit správnou polohou těla. Při práci s počítačem by proto zápěstí měla být narovnána a neměla by se opírat o podložku. Toho se dá docílit nastavením výšky židle a opřením loktů. "Klávesnice by proto měla být umístěna na stole. Když je na výsuvu, musí se člověk při psaní od stolu odsunout, a oporu pro lokty ztrácí," míní Miroslav Čech.
Oporu loktům poskytnou také područky. U moderních židlí se jejich výška dá nastavit tak, aby je podpíraly v úhlu devadesát stupňů. "Područky výrazně snižují zatížení krční a hrudní páteře, způsobené vahou horních končetin," vysvětluje ortoped Jiří Váchal.
Dodržujte přestávky
Sedíte-li u počítače celý den, riziku RSI nebo bolestem zad se ani při dodržení těchto zásad úplně nevyhnete. Práce s počítačem by proto podle Jany Hlávkové neměla přesáhnout celkem šest hodin denně. Přitom by po každých dvou hodinách sezení měla následovat alespoň desetiminutová přestávka.
V praxi však si však mnoho zaměstnanců neudělá čas ani na zákonem předepsanou půlhodinovou pauzu na oběd. A pokud ano, často ji stráví opět sezením u pracovního stolu.
Dlouhé sezení negativně ovlivňuje také oběhový systém. Krev se pak hromadí v nohou a způsobuje křečové žíly. "Známe i případy vzniku trombózy dolních končetin jako následek zpomalení toku krve v cévách," varuje Jiří Váchal.
Krátká procházka, pár dřepů a několik protahovacích cviků, během nichž se uvolní svalové napětí a rozproudí krevní oběh, toto riziko výrazně sníží. Tím by ale péče o tělo, které je zatíženo dlouhodobým sezením, neměla podle Jiřího Váchala končit: "Rekreační sport a pohyb jsou nejdůležitější prevencí proti vzniku kardiovaskulárních chorob, obezitě a dalším zdravotním obtížím, které při sedavé práci hrozí."
Autorka je spolupracovnicí redakce
V USA přišel před čtyřmi lety Úřad pro pracovní statistiku s překvapivým tvrzením. Označil takzvaný syndrom karpálního tunelu, což je bolestivá nemoc zápěstí způsobená zatěžováním ruky při práci s počítačovou myší, za nejčastější příčinou pracovní neschopnosti. V českých statistikách se však objevuje stejná diagnóza ojediněle. "Jako nemoc z povolání byly u nás dosud uznány pouze dva případy," konstatuje Jana Hlávková. "Nevěřím však tomu, že v Česku tahle choroba neexistuje. Jen jí nevěnujeme dostatek pozornosti."
Tuto problematiku podceňují i zaměstnavatelé. Přitom dodržování zásad ergonomie se projeví menším počtem zameškaných hodin a vyšší produktivitou práce.
Školení o židlích
Nejvíce pozornosti si zaslouží židle. "Dnes už se vyrábějí židle se synchronním mechanismem, který automaticky uzpůsobí nastavení sedáku a opěráku tělu člověka," vysvětluje Jiří Kejval, ředitel společnosti Techo, která se zabývá zařizováním kanceláří. Ani ta nejlepší židle však sama o sobě nezaručí, že budete sedět zdravě.
"Když jsme se byli u jednoho z velkých klientů podívat, jak se v praxi osvědčil náš návrh, zjistili jsme, že jeho zaměstnanci neumějí kvalitní židle používat a sedí stále špatně. Připravovali jsme pak pro ně zvláštní školení," upozorňuje Miroslav Čech z architektonického ateliéru Gradus.
Když pomineme technické možnosti jednotlivých modelů, dobrou pomůckou pro kontrolu nastavení židle je takzvané pravidlo pravých úhlů. "Sed je při dodržení tohoto pravidla vyvážený a páteř, která je při sedavém zaměstnání hlavním zdrojem obtíží, bývá odlehčena," říká ortoped Jiří Váchal.
Jak na to?
Nejdříve upravte výšku sedadla tak, aby paže volně položené na stole tvořily v lokti pravý úhel. Další pravý úhel by měly svírat nohy v ohnutých kolenou. Nedosáhnete-li při sezení pohodlně na zem, opřete si chodidla o přiměřeně vysokou podložku. Když se pak posadíte, posuňte opěradlo tak, aby se nohy v podkolení o židli neopíraly vůbec, nebo jen lehce. Pokud se židle v těchto místech nohou dotýká, tlačí na žíly, které tudy procházejí.
Pravidlo pravého úhlu však podle Jiřího Váchala platí především pro páteř: "Při dlouhodobém strnulém sedu s ohnutými zády dochází podél páteře ke spasmům. Důsledkem jsou výrazné bolesti, ztuhnutí zad a omezení pohyblivosti. Následná léčba je obtížná a často dlouhodobá."
Ruce potřebují oporu
Správné sezení je nejlepší prevencí i pro obtíže spojované s intenzívní prací na počítači. Svaly ruky a zad - přestože se samy nehýbají - jsou při pohybu myší nebo psaní na klávesnici neustále napínány. To pak může způsobit některou z chorob souhrnně označovaných jako RSI (Repetition Strain Injury). Patří k nim tak zvaný tenisový loket, chronické záněty šlach na rukou a zápěstích nebo už zmíněný syndrom karpálního tunelu. Toto onemocnění vzniká při neustálém tlaku na nervy procházející zápěstím. Typická je pro něj bolest a brnění v prvních třech prstech a omezení pohyblivosti ruky. Neléčí-li se tato nemoc včas, může být postižení nervů trvalé.
Riziko onemocnění RSI lze snížit správnou polohou těla. Při práci s počítačem by proto zápěstí měla být narovnána a neměla by se opírat o podložku. Toho se dá docílit nastavením výšky židle a opřením loktů. "Klávesnice by proto měla být umístěna na stole. Když je na výsuvu, musí se člověk při psaní od stolu odsunout, a oporu pro lokty ztrácí," míní Miroslav Čech.
Oporu loktům poskytnou také područky. U moderních židlí se jejich výška dá nastavit tak, aby je podpíraly v úhlu devadesát stupňů. "Područky výrazně snižují zatížení krční a hrudní páteře, způsobené vahou horních končetin," vysvětluje ortoped Jiří Váchal.
Dodržujte přestávky
Sedíte-li u počítače celý den, riziku RSI nebo bolestem zad se ani při dodržení těchto zásad úplně nevyhnete. Práce s počítačem by proto podle Jany Hlávkové neměla přesáhnout celkem šest hodin denně. Přitom by po každých dvou hodinách sezení měla následovat alespoň desetiminutová přestávka.
V praxi však si však mnoho zaměstnanců neudělá čas ani na zákonem předepsanou půlhodinovou pauzu na oběd. A pokud ano, často ji stráví opět sezením u pracovního stolu.
Dlouhé sezení negativně ovlivňuje také oběhový systém. Krev se pak hromadí v nohou a způsobuje křečové žíly. "Známe i případy vzniku trombózy dolních končetin jako následek zpomalení toku krve v cévách," varuje Jiří Váchal.
Krátká procházka, pár dřepů a několik protahovacích cviků, během nichž se uvolní svalové napětí a rozproudí krevní oběh, toto riziko výrazně sníží. Tím by ale péče o tělo, které je zatíženo dlouhodobým sezením, neměla podle Jiřího Váchala končit: "Rekreační sport a pohyb jsou nejdůležitější prevencí proti vzniku kardiovaskulárních chorob, obezitě a dalším zdravotním obtížím, které při sedavé práci hrozí."
Autorka je spolupracovnicí redakce
