Transgas vedla, teď s ním soupeří


Bývala nejmocnější Češkou v šéfovském křesle, dostala titul Manažerky roku 2002, média o ní s oblibou psala. Dnes o ní téměř není slyšet, důsledně si hájí soukromí, novinářům se vyhýbá.
"Nemusím být vidět," říká Alena Vitásková, bývalá šéfka plynárenského podniku RWE Transgas. Žena, která dnes pomáhá tvořit konkurenci svému někdejšímu zaměstnavateli.
Z Transgasu musela odejít před třemi lety krátce po jeho privatizaci po dodnes neobjasněných neshodách s novými vlastníky z německé skupiny RWE. Křeslo si neudržela ani přesto, že během dvou let v čele firmy zvedla tržní hodnotu Transgasu z 90 na 133 miliard korun, zisk za její vlády stoupl z půldruhé na víc než sedm miliard.
Dnes bývalá ředitelka firmě, v níž třicet let pracovala, z ústraní tak trochu zatápí. Její Klub plynárenských podnikatelů pomáhá obchodníkům, kteří se snaží narušit monopol RWE Transgas na českém trhu, nebo radí odběratelům, když si chtějí najít nového dodavatele plynu.

Dnes již žádá liberalizaci

Je také šéfkou představenstva Pražské plynárenské, tedy společnosti, jež patří mezi iniciátory loňských stížností na obchodní praktiky Transgasu. Jejich iniciativa zřejmě skončí pro plynárenský monopol tučnou pokutou.
"Trh s plynem by se měl otevřít. Bude-li u nás víc obchodníků, bude se cena plynu pro zákazníky určitě vyvíjet příznivěji, než když se trh pouze reguluje," říká bývalá šéfka plynárenského monopolu.
Klub plynárenských podnikatelů je malá firma o čtyřech zaměstnancích, sídlí ve slezském Hlučíně, kde má Alena Vitásková dodnes trvalé bydliště.
Jak funguje? "Na našich setkáních se prezentují různé firmy, které chtějí do plynárenského byznysu vstoupit. Radíme ale také zákazníkům, pro které liberalizace znamená velkou změnu. Je třeba, aby se uměli orientovat na trhu, aby si vybrali seriózního dodavatele, aby uměli posoudit bezpečnost dodávek," vysvětluje Vitásková.
Její firma vznikla sice už před deseti lety, na podporu konkurence v plynárenství se ale zaměřila až po nedobrovolném odchodu své majitelky z Transgasu.
"Klub začínal s tím, že poskytne prostor pro diskusi o plynárenství. Poté, co jsem skončila v Transgasu, se Klub transformoval, začali jsme se věnovat hlavně přípravě na liberalizaci trhu," říká Vitásková.

Pomoc ruským dovozcům

Otvírání trhu s plynem nehodlá Vitásková jen zpovzdálí sledovat. Dnes už se na něm také aktivně podílí: Její klub se stal počátkem letošního roku pětiprocentním akcionářem česko-ruské firmy Vemex, kterou ovládají společnosti navázané na ruský plynárenský kolos Gazprom.
Vemex hodlá na českém trhu prorazit s nižší cenou plynu, než jakou nabízí Transgas: zatímco dominantní plynárenský gigant totiž musí na základě dlouhodobých smluv s producenty odebírat nejen levnější ruský, ale také o něco dražší norský plyn, mohou dovozci výhradně ruského plynu prodávat levněji. Vitásková není jediným bývalým zástupcem Transgasu ve Vemexu, firmu vede někdejší šéf moskevského zastoupení Transgasu Hugo Kysilka.
Nakolik jsou pro začínajícího, ale ambiciózního česko-ruského obchodníka důležité znalosti bývalé ředitelky Transgasu, která přesně ví, za jakých podmínek dominantní hráč plyn u producentů nakupuje a jak vypadá jeho technické zázemí? "Cení si mě přesně na těch pět procent, které ve Vemexu držíme, ne?" směje se Vitásková. Její roli ve Vemexu prý není třeba přeceňovat: "S pětiprocentním podílem ve Vemexu nemůžeme nic zásadního ovlivňovat, pro mne je to čistě finanční investice," krčí rameny.
Vemex chce uzavřít své první smlouvy na dodávky plynu pro české zákazníky už letos na podzim. Vitásková věří, že se to podaří, o konkrétním postupu při přetahování klientely bývalému zaměstnavateli ale nemluví: "Nevím přesně, jak jsou tyto přípravy daleko, pracuje se na nich. Než ale bude vstup pro konkurenty Transgasu na trh vyváženější, musí se ještě opravit pár věcí v legislativě. Dá se to řešit, důkazem jsou evropské země, kde liberalizace už proběhla a volný trh tam funguje," říká.

Regulační úřad má pravdu

Alena Vitásková dnes zná situaci na trhu s plynem nejen z pozice prodejců, ale také zákazníků. Předloni se stala předsedkyní představenstva Pražské teplárenské, jednoho z největších teplárenských podniků v zemi, firmy s miliardovým ziskem, která zásobuje teplem na čtvrt miliónu domácností a firem.
Pražská teplárenská patří mezi 34 velkých odběratelů plynu, pro něž se loni trh zcela otevřel. Dostali právo volit si dodavatele, ale museli začít platit tržní ceny. Pokus selhal, konkurence nefungovala, firmy zůstaly odkázány na Transgas, a ten jim nadiktoval ceny, s nimiž se odběratelé odmítli smířit.
Následovala vlna stížností. Energetický regulační úřad pak jednak obnovil i pro velké zákazníky cenovou regulaci, jednak vyměřil Transgasu pokutu 14,5 miliónu korun. Další šetření stále vede také antimonopolní úřad, který chce potrestat Transgas za zneužívání dominantního postavení druhou, zhruba stomiliónovou pokutou.
"Úřady svoji roli plní dobře a my v Pražské teplárenské čekáme, že z loňského sporu ještě dostaneme nějaké peníze zpět," říká Vitásková. I přes loňskou špatnou zkušenost s otevřením trhu je ale přesvědčena, že by regulace plynárenských cen pro firmy měla nejpozději od začátku příštího roku skončit. "Zákazník má mít možnost volby dodavatele," říká Vitásková, podle níž se situace na trhu změnila. "Ne sice o moc, ale přece jen se už objevují firmy, které mají zajištěný jak plyn, tak jeho cestu k zákazníkovi," tvrdí manažerka.