Všechny povolební úvahy se zatím přirozeně stáčejí dovnitř stranických sekretariátů. Trochu se přitom zapomíná, že Česká republika je také členem Evropské unie, který se v roce 2009 má ujmout jejího předsednictví, na což se musí diplomacie v klidu a s jasným politickým zadáním připravit.
Političtí vyjednávači musí při řešení povolebního vládního rébusu vzít tento fakt na vědomí, nechtějí-li způsobit mezinárodní blamáž. Ostatně: byl to přece Mirek Topolánek, který před volbami zdůrazňoval, že právě předsednictví v unii bude jeho nejdůležitější zahraničněpolitický úkol.


Pokud volby, tak letos


První leden 2009 není v rozehrané mocenské partii vůbec daleko, naopak - jen dva a půl roku. Kvůli tomuto datu je nemožné, aby nějaký přechodný kabinet - ať už politický či úřednický - vládl dva roky a potom byly předčasné volby, jak se snaží navrhovat někteří sociální demokraté. Necelý rok před převzetím předsednictví v unii by to bylo nezodpovědné dobrodružství.

Mají-li být předčasné volby, v nichž by se hlasy rozdávaly podle nového přepočítávacího systému, mělo by se tak stát co nejdříve, tedy na konci letošního, maximálně příštího roku. Všechny strany zatím tvrdí, že předčasné volby nechtějí, ale to se po dvou měsících neúspěšných jednání může snadno změnit. Delší dobu na rozmyšlenou strany prostě nemají.
Viděno se zřetelem k EU, je nesmyslná i úvaha, že pokud případná vláda Mirka Topolánka nedostane důvěru, nechá ji prezident vládnout tak dlouho, dokud nenajde nějaké jiné řešení, třeba i rok dva.

Prezident není politický amatér a ví moc dobře, že takový kabinet by v cizině nezískal velkou důvěru. I Václavu Klausovi záleží na tom, aby Česká republika v roli předsedy EU v roce 2009 uspěla. Je to pro něj minimálně stejně důležité, jako obhájení pozice prezidenta o rok dřív, což by při současném rozložení sil měl téměř jisté (lidovcům a ODS by ke zvolení prezidenta chyběl jediný hlas, ale budou ještě doplňovací senátní volby).


ODS a ČSSD to vidí stejně


Vyloučíme-li předčasné volby, je zřejmé, že každý budoucí kabinet bude potřebovat účast nebo podporu sociální demokracie, což se neobejde bez programových ústupků. Příprava na české předsednictví EU nebude vážnou překážkou, přestože se premiér Jiří Paroubek před volbami snažil vytvořit dojem, že ODS může přímo ohrozit evropskou integraci.
Je pravda, že obě strany dělí názor na evropskou ústavní smlouvu, ale to je jen vnější rozdíl. Jiří Paroubek ve skutečnosti nikdy neměl ve věci ústavy pro Evropu jasno: vždy se zařizoval podle toho, jaká byla v unii nálada a co si myslel jeho německý přítel a guru na mezinárodním poli Gerhard Schröder. Paroubek bude čekat dál a Topolánek se s ním v klidu shodne, že nějaký souhrnný stručný dokument spojená Evropa potřebuje.

Nová vláda by naopak musela učinit jistý ústupek ve formulování směru evropské integrace. Tady se ODS s ČSSD vždy radikálně rozcházely: zatímco sociální demokraté hlásali silnější politickou integraci unie, demokraté občanští ji omezovali především na hospodářskou spolupráci. Nějaké rétorické cvičení na toto téma o zájmu republiky však obě partaje klidně zvládnou, protože je víc než vznešené ideje vždy zajímaly praktické věci, a o to jim šlo i v unii.
Tou nejdůležitější otázkou, kterou bude české předsednictví řešit, je společná zemědělská politika (CAP). A tady - světe div se - se ČSSD a ODS bez větších problémů shodnou. Obě strany usilují o vyrovnání podmínek pro české zemědělce, a když se nepodaří prosadit zrušení dotací a úplné otevření trhu (což je hodně idealistická představa), budou žádat alespoň výrazné srovnání dotačního systému.


Bez toho dveře neotevře


České předsednictví v EU časově limituje programové spory o budoucí vládu, v žádném případě ale nebude obsahovou překážkou dohody. Nakonec i ČSSD, pokud rychle nepřetáhne posily z jiných parlamentních klubů, musí už teď vědět, že odkládat spolupráci kvůli budoucí roli Česka v EU nemůže donekonečna a že programové ústupky bude po Topolánkovi žádat především v sociální oblasti.
Budou důležité, ale rozhodne až způsob dělby moci - záruka jistého udržení vlivu ČSSD na běh státu, bez něhož Paroubek Topolánkovi dveře do Strakovky neotevře.

petr.fischer@economia.cz