Japonský jen má silnou pozici

Nákup japonského jenu a prodej amerického dolaru by mohl patřit k nejzajímavějším investicím roku 2006. Země vycházejícího slunce má našlápnuto a je tak říkajíc ve správném čase na správném místě.
Plně se zotavila z ekonomických problémů 90. let a nyní těží z příslušnosti k regionu, který vykazuje největší ekonomický vzestup na světě. Čína, Indie a další ekonomiky strmě rostou a Japonsko je tradičně jejich významným dodavatelem, zejména technologicky vyspělých výrobků, které tyto země při své modernizaci potřebují.
Růst HDP Japonska dosahuje 4 %, což je více než 3,5 % v USA.

Zástupná měna pro juan

Po posledním zasedání G7 zesílil politický tlak na Čínu, aby svoji měnu nechala více volnému tržnímu působení a ta zákonitě posiluje, protože byla dlouhou dobu uměle udržována nízko.
Juan 15. května poprvé prolomil psychologickou hranici 8 za dolar a je známo, že japonský jen na vývoj juanu značně reaguje, protože jde o země velmi ekonomicky propojené a posilování jedné měny by při stagnaci druhé měny vytvářelo nerovnováhu.
Tuto provázanost vnímají i globální investoři a japonský jen nakupují jako zástupnou (proxy) měnu pro čínský juan, který ještě není zcela volně směnitelný. To je tedy další důvod pro nákup jenu.
Navíc, vývoj na trhu eurojenu a dluhopisů JGB naznačuje, že investoři nevylučují zvýšení úrokových sazeb na jen. Ty se již mnoho let drží na téměř nulové úrovni, jde o tzv. politiku ZIRP (zero interest rate policy), která měla vytvořit podporu při reformách ekonomiky v 90. letech.
Silný ekonomický růst však donutí Bank of Japan politiku levných peněz ukončit, a to by mělo pro finanční trhy dalekosáhlé důsledky. Mnoho spekulantů si totiž "zdarma" půjčuje jeny a investuje je do jiných aktiv, které nesou vyšší výnos. Tyto tzv. carry obchody jsou velmi rozšířené mezi hedgeovými fondy. Pokud by došlo k uzavírání těchto pozic, japonská měna by strmě posílila, jako tomu bylo v roce 1998.
Americký dolar v roce 2005 rostl proti většině světových měn. Hlavní příčinou tohoto jevu bylo razantní zvýšení úrokových sazeb. Americká měna se tak díky vysokému výnosu stala pro investory atraktivní i přesto, že čekají dlouhodobý pokles dolaru. Nyní je však růst úroků velmi pravděpodobně u konce.
Úroky již vyšplhaly na pět procent, a to je v předlužené americké ekonomice příliš, protože je zadlužená nejvíce od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Fed bude nucen růst úroků zastavit a pak se znovu objeví staré nemoci USA - nerovnováha obchodní bilance. Navíc jiné významné ekonomiky také zvýšily úrokové sazby a hlásí další zvyšování do budoucna, proto výhoda úrokového diferenciálu je pro dolar již minulostí. I to je tedy "bod" pro jen.

Kam zamíří Spojené státy?

Při pohledu na aktuální údaje o americké ekonomice není důvod ke znepokojení. Avšak trhy reagují s předstihem a v blízké budoucnosti to s americkou ekonomikou nemusí vypadat příliš růžově.
Ekonomika USA je tažena soukromou spotřebou a ta dostala v posledních letech dvě velké povzbuzující injekce: daňové škrty a pokles úrokových sazeb způsobující růst trhu nemovitostí umožňující refinancování hypoték.
A právě druhá podpora se může stát velkým problémem. Rostoucí ceny nemovitostí, pokles úroků a finanční vynalézavost amerických bank umožnila Američanům se tzv. refinancovat, což pro majitele nemovitostí znamenalo získat dodatečné peníze, pouhou finanční operací. Jinými slovy Američané si vytvořili ze svých domů bankomaty. Různé studie se rozcházejí v přesných číslech, ale shodují se na tom, že refinancování stojí za zhruba polovinou růstu americké ekonomiky v posledních letech.
Kdy to skončí? Až se růst cen domů zastaví a úroky vzrostou. Kdy k tomu dojde? K tomu již dochází nyní. Ceny nemovitostí již stagnují nebo klesají a úroky naopak rostou. Co se stane potom? Oslabí domácí poptávka, a to stáhne ekonomiku dolů. George Soros předpovídá, že americká ekonomika v roce 2007 zažije recesi.
A mnoho dalších ekonomů upozorňuje, že ekonomika USA přežívala kvůli refinancování hypoték de-facto "na steroidech". Co se stane, když tyto látky vysadí?
Hlavním problémem americké ekonomiky je stále se prohlubující deficit obchodní bilance a obrovské předlužení. Deficit již přesahuje 60 miliard dolarů měsíčně. K vyrovnání této nerovnováhy tak USA musí každý pracovní den přilákat do země zahraniční kapitál v objemu 2,7 miliardy dolarů. Nebo dolar propadne. Doposud je rovnováha zajišťována tím, že asijské ekonomiky kupují americké dluhopisy.
Co se však stane, až začnou mít dolarů příliš a budou diverzifikovat do jiné měny nebo například zlata? Podle agentury Reuters již Čína uvažuje nad zvýšením podílu zlata ve svých rezervách na úkor držení dolaru. Americký dolar byl totiž od druhé světové války mnohými považován za nejbezpečnější měnu světa. Většina centrálních bank světa udržuje své rezervy v dolarech a "zelené bankovky" se těší důvěře ve většině regionů světa.
Avšak zahraniční politika prezidenta Bushe v posledních letech tuto důvěru snižuje a mnoho zahraničních i amerických investorů raději preferuje jiné měny. I takový "pojem" jako je Warren Buffett, zřejmě nejúspěšnější investor současnosti, se nechal slyšet, že poprvé ve svém životě nakoupil zahraniční měny - není si jist vývojem amerického dolaru.
Vyhlídky dolaru tedy nejsou příliš pozitivní, naopak silnou měnou světa by se mohl stát japonský jen, který těží ze své stability země, silného růstu a výhodnému postavení Japonska při současné expanzi v Asii.
Autor je analytikem společnosti Colosseum

Související