Pohnout cenami ropy dokázal spor okolo íránského jaderného programu minulý měsíc poměrně snadno. Země má po Saúdské Arábii druhé největší zásoby suroviny na světě a je jejím čtvrtým nejvýznamnějším exportérem.
Provést totéž s cenami zemního plynu Teherán zatím nemůže, ačkoliv by danou komoditou mohl zásobovat půlku Asie. Většinu plynu, který Íránci vytěží, totiž sami spotřebují. Už brzy by ale všechno mohlo být jinak.
Írán jedná o dodávkách plynu hned s několika zeměmi a nic nenasvědčuje tomu, že by na něj Rada bezpečnosti v dohledné době uvalila hospodářské sankce, které by jeho ambice zarazily. "Teherán v uplynulém roce podepsal hned několik kontraktů, které mu mohou zajistit desítky miliard dolarů. Na případný nárůst zájmu odběratelů dokáže navíc rychle zareagovat, jak dokázal letošní výpadek dodávek ruského plynu do Arménie," upozorňuje washingtonský analytik Kevin R. Petak.
Nejdříve Karáčí, pak Dillí
Deset miliard kubických metrů plynu bude Írán počínaje letoškem každoročně dodávat do Ománu a stejné množství začne v roce 2007 proudit také do Kuvajtu. O víkendu se teheránská vláda navíc dohodla se sousedním Pákistánem na projektu, který z Íránu může rázem učinit hlavního vývozce suroviny v dané oblasti.
Teherán má v úmyslu postavit plynovod, kterým by do pákistánského přístavu Karáčí dopravoval každým dnem 120 miliónů kubických metrů plynu. Roční dodávky by se tak vyšplhaly na téměř třetinu množství, které od Ruska odebírá Evropská unie.
Stavba 2700 kilometrů dlouhého plynovodu v hodnotě sedmi miliard dolarů by měla být zahájena příští rok a dokončena o dva roky později.
"Je to průlom, který znamená vyřešení problémů v zásobování energií," citovala agentura Reuters náměstka ministra průmyslu Pákistánu Ahmada Vakara.
Teherán se snažil jednání s Islámábádem co nejvíce urychlit. Mimo jiné z toho důvodu, že vedle Pákistánu by plyn v budoucnosti odebírala rovněž Indie, která chce do roku 2020 zdvojnásobit dovoz suroviny.
Plynovod, jehož terminál by byl v Dillí, by tak propojoval tři nejlidnatější země jihozápadní Asie. A navíc tři státy, jež si v průběhu let opatřily nukleární technologii, která - zejména v případě Íránu - tolik zneklidňuje Washington a jeho spojence.
Zájem má i Gazprom
Teherán má v úmyslu krýt do patnácti let desetinu své spotřeby elektrické energie pomocí atomových elektráren. Šedesát procent výroby elektřiny mají v roce 2020 zajistit turbíny poháněné spalovaným zemním plynem.
Toho má země prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda nepřeberné množství. Mezinárodní agentura pro energetiku odhaduje íránské zásoby na téměř třicet biliónů krychlových metrů.
Írán přitom zvažuje, že by plyn dodával i do Turecka a na jihovýchod Evropy.
Dnešní jednání Rady bezpečnosti OSN vyústí podle všeho pouze v pohrůžku diplomatických sankcí. Sankce hospodářské zablokuje nejenom Čína, která odebírá třetinu íránského exportu ropy, ale zřejmě také Rusko.
Energetický koncern Gazprom projevil už loni v listopadu zájem podílet se nejen na výstavbě, ale i na provozu a údržbě plynovodu do Dillí.
