Rovných čtvrt miliónu korun musel zaplatit softwarových firmám a státní pokladně sedmatřicetiletý manažer ze Zlína. V holdingu pěti společností podnikajících v oblasti telekomunikací pracoval jako jednatel. Nepohlídal si, že je na osmdesáti devíti počítačích společnosti nelegálně nainstalováno několik programů a že za to nese odpovědnost. A tak byl souzen za porušení autorských práv softwarových společností, aniž by na něm měl přímý podíl. S ještě vyšším trestem od soudu odešel loni v říjnu jednatel pražské společnosti zabývající se přepravními službami. Dostal pokutu 271 tisíc korun a k tomu dva roky odnětí svobody s podmínkou. Při policejní prohlídce bylo totiž v jeho firmě nalezeno celkem dvacet dva nelegálně užívaných programů. Ty si sám vypálil a nainstaloval do počítačů.
"Právní postihy dotýkající se i nejvyššího managementu firem přestávají být v porušování autorských práv výjimkou," tvrdí Jan Hlaváč, mluvčí Business Software Alliance (BSA). Ta vzdělává spotřebitele v oblasti řízení softwaru a prosazuje legálnost a bezpečnost digitálního světa. Jejími členy jsou například Microsoft, Adobe, Macromedia, Symantec, Apple a další.
Udávají i zaměstnanci
"Z trestního hlediska může uživatele nelegálního softwaru obvinit pouze Policie České republiky. Na základě podnětu a vlastního šetření žádá státního zástupce o povolení vstupu do objektu - jde-li o soukromou firmu. Jinak k tomu ještě potřebuje souhlas soudu," říká Jakub Vlček, specialista na problematiku IT managementu společnosti D&COMM. U zaměstnavatele pak policie hledá důkazní materiál. Jestliže autor programu potvrdí, že mu vznikla škoda, dochází k soudnímu jednání. Policie jde na jisto, podnět k prošetření podávají v devadesáti procentech případů samotní zaměstnanci. Nakreslí podrobnou mapku pracoviště a označí počítače, které mají nelegální software. S ní pak přicházejí policii na nešvar u zaměstnavatele upozornit. Nejčastěji je motivuje chuť pomstít se chlebodárci. Uvědomělých upozornění na nedodržování zákona mnoho není. Češi totiž berou jako krádež to, když někdo zcizí počítač. Ovšem to, že si nainstalují do svých počítačů programy, které jejich autorům nezaplatili, za prohřešek nepovažují.
Detektiv Jiří Jakubka ze společnosti Software Security-SWS sleduje na internetu nabídky počítačových programů a her, inzeráty na teletextu či vývěskách škol. "Pozorujeme, kde se software nelegálně kopíruje, užívá, nebo dokonce prodává. Pokud zjistíme, že dochází k trestnému činu, zajišťujeme důkazy a upozorníme policii."
Kontroly se podceňují
Zejména správci sítě by měli mít o programech ve firmě dokonalý přehled. Bývají první, na koho se policie při vyšetřování zaměří. V zájmu manažerů společností je, aby odpovědnost za legálnost užívaného softwaru byla řádně upravená v pracovních smlouvách a vnitřních směrnicích. Pak není problém určit pravého viníka - zaměstnance, manažera či správce sítě. V opačném případě si trest "vyslouží" lidé zodpovědní za chod firmy.
Vedení společností mnohdy nepovažuje nákup legálního softwaru za prioritu. Nebo vůbec nemá přehled o tom, co je ve firemních počítačích nainstalované. Nejčastěji se tak stává ve středních a malých podnicích působících v kreativních oborech, informačních technologiích či servisních službách.
Co pomůže dodržet zákon?
1. Zaveďte ve firmě řádnou správu programového vybavení a příslušných licencí.
2. Pravidelně ověřujte, zda je veškerý software užívaný legálně, ale i efektivně.
3. Auditovací software zajistí, aby zaměstnanci bez vědomí správce sítě neinstalovali programy či neukládali na počítače třeba hudbu a filmy.
4. Nastolte jasné podmínky interní politiky užívání výpočetní techniky.
