S kritikou je to jako s lékem. Pokud ji podáváte správně a včas, je užitečná. Přeženete-li to s její dávkou, nastane kolaps.
Nadávání, a to ještě pro výstrahu přede všemi, v kritizovaném vzbudí nenávist a uspí jeho chuť se snažit. Nebo se mu rozklepou kolena a příště udělá vše pro to, aby vás nenahněval. Bojí se, vaše rozkazy splní do puntíku, přestane o své práci přemýšlet. Stojíte o takové zaměstnance?

Potlačte emoce
"Kdo kritizuje s křikem a ponižuje, bývá doma často pod pantoflem, a v práci si to kompenzuje," míní personální poradkyně Jana Lamačová. Podle ní se zejména šéfové ve středním managementu často chtějí ukázat svým nadřízeným, jak jsou silní a drží vše pevně v rukou: "Věří na účinek útlaku, který mohli na vlastní kůži zažít. Podřízení pro ně bývají nástrojem předvedení vlastní důležitosti."
Možná máte skutečně důvod někoho přizabít, ale než se necháte unést hněvem, zkuste se zklidnit a popřemýšlejte. Proč zaměstnanec chyboval? Třeba nedostal přesné informace anebo jste mu nedokázali úkol správně vysvětlit. Nejste na vině nakonec vy? Příště předejděte nedorozumění tak, že budete chtít od něj slyšet, jak zadání pochopil a jaké kroky podnikne.
Až se provinilec ocitne před vámi na koberečku, mluvte klidně, s důrazem na to, co je podle vás důležité. "Kritizovat je lepší mezi čtyřma očima. Tehdy se ten druhý nepotřebuje obhajovat tolik jako před davem lidí. Líbí se mi pravidlo, které zastávají Japonci: I svému nepříteli se snaž zachovat jeho tvář," říká lektorka manažerských dovedností Halka Baláčková.

Zaútočte na dílo
Neútočte na člověka, zaměřte se na slabiny odvedené práce. Nestačí přitom říct, že se vám na ní něco nezdá. "Přesně pojmenujte, za co zaměstnance kritizujete. Například neodevzdal včas důležitou zprávu, ignoroval zadaný úkol, jeho "kuřácké pauzy" jsou příliš dlouhé a časté, roznáší drby," radí konzultantka Jana Lamačová.
Dejte zaměstnanci šanci vysvětlit důvod svého selhání nebo chování. Při jednání ho doveďte k tomu, aby sám navrhl, jakým způsobem zajistí, že se příště tatáž chyba nestane.
A co když stane? Kromě toho, že se musíte obrnit velkou trpělivostí, připomeňte opakující se prohřešek. Dejte termín na nápravu a stanovte sankce. Ty byste pak měli dodržet, protože jinak vaše příští připomínky ztratí u zaměstnance na významu. Někdy ale nezbývá jiné řešení, než se s ním rozloučit.

Nezapomeňte chválit
Zeptejte se pracovníků, zda vůbec tuší, co si o jejich práci myslíte. Pokud si vzpomenou na vaše připomínky a názory, patříte mezi českými manažery k výjimkám. Pouze 23 procent českých zaměstnanců ví, co si o jejich pracovním výkonu myslí nadřízený. Vyplývá to ze šetření společnosti TNS AISA, kterého se zúčastnilo přes tisíc respondentů různých profesí.
Jde-li ve firmě vše jako po drátku, považuje se to za samozřejmost, kterou není třeba zvlášť rozvádět. V případě chyb se ale kritickými slovy plýtvá. Na kapky blahodárné pochvaly zase čekají lidé marně. Pochvalu či poděkování za výkon si podle průzkumu vyslechne v jednom týdnu jen osm procent pracovníků. Na rozdíl od kritiky je pochvalu nejlepší dávkovat veřejně před ostatními. Důležitá je přitom upřímnost, takže se nevyplatí chválit zaměstnance, jen když po něm něco chcete. Věta "Vy jste tak šikovný, jen na vás se můžu spolehnout", není podezřelá snad už jen tomu největšímu samaritánovi.

Pravidla kritiky
1. Kritizujte sice hned poté, co zjistíte nedostatky, ale vyčkejte, až opadnou emoce.
2. Výtky sdělujte mezi čtyřma očima.
3. Buďte věcní, nezaměňujte kritiku práce s osobním útokem.
4. Při neoprávněné kritice se nebojte přiznat svůj omyl.
5. Připravte si argumenty, varianty řešení.
6. Nezačínejte tím, jak pracovníka potrestáte, když neudělá to či ono.
7. Zaměstnanec by měl mít po kritice jasnou představu o tom, jak bude věc příště řešit.
8. Dejte prostor k vysvětlení, proč k chybě došlo.