Lúzr, kterej neumí nic spešl, . . tak mluví české děti.

Čeští rodiče svým dětem nerozumějí. V minulosti to už říkaly snad všechny generace dospělých. Teď je to ale zřejmě poprvé pravda. Nynější mládež totiž používá spoustu výrazů vzniklých z angličtiny. A tu mnoho rodičů neumí.

Jaký je slang dospívajících:

Jak říkají kamarádům, když se na ně zlobí: debil, blbec, kráva, kretén, vole, magor, nesnáším tě, jdi do prdele, hovado, idiot. 
Jak označují své učitele, které nesnášejí: kráva, úča, učitel/ka, debil, svině, jménem, kurva, kretén, blbec, přezdívkou, pizda, profesor, magor.
Jakým slovem označují svou mámu, když nevyhoví jejich přání (a neslyší, co o ní povídají): matka, máma, kráva, mamka, mamina, mami, blbá, máti, macecha, svině.
Jakým slovem označují svého tátu, když nevyhoví jejich přání (a neslyší, co o něm povídají): táta, fotr, fotřík, debil, otec, tati, tatin, taťka, blbec, vůl, hajzl, magor, idiot.

Poznámka: slova jsou seřazena vždy podle četnosti výskytu. Neuvádíme slova velmi sprostá (většinou výrazy označující mužské nebo ženské pohlaví). Vyskytují se v první desítce jak negativních označení spolužáků, tak i otců a matek či učitelů.

Když koncem třicátých let minulého století ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše prosil syn svou matku, aby jeho problém zahrála do autu, zřejmě ho pochopila. Dnešní rodič ale může zaslechnout třeba tuhle větu: "Je to lúzr, kterej neumí nic spešl, to Džejk je mega good player, fakt king." Pokud neumí ani trochu anglicky, asi vůbec nepochopí, co dítě sděluje svému kamarádovi.
Požádá-li rodič o "překlad", asi svého potomka velmi pobaví. Ten to možná bude komentovat slovy: "Vole, to je hustý."
A nebude to myslet zle. Jedno z nejoblíbenějších českých slov "vole" se už dávno, a to nejen mezi dospívajícími, nepovažuje za nadávku.
Všechny údaje o tom, jak mluví české děti ve věku od dvanácti do šestnácti let, zjišťoval nedávný podrobný výzkum. Podílely se na něm Ústav pro jazyk český Akademie věd a agentura Faktum Invenio. A spolu s nimi ještě výrobce sýrů Veselá kráva. Ten chtěl totiž zjistit, zda je druhé slovo jeho obchodní značky ještě považováno za nadávku. Výsledek: na rozdíl od vola stále ano.

Vulgárnější než dříve
Při vytváření slangu pubertální mládeže se objevuje několik trendů. S trochou nadsázky lze říci, že ještě nikdy nebylo pro rodiče tak těžké, aby porozuměli svým dětem. Slang dnešních dospívajících vychází z angličtiny, přičemž rodiče a prarodiče umějí spíše německy. Zřejmě tak nepochopí, že věta z úvodu článku znamená: "Je to chudák, který nic neumí, to Honza je opravdu dobrý hráč, fakt král."
Když se k tomu přidá ještě pár termínů z oblasti počítačů či počítačových her, může si dospělý připadat jako při debatě s pomyslným Marťanem.
Podle zkušené učitelky Libuše Crhové je právě vliv angličtiny na slovník dospívající mládeže to nejpodstatnější, co se za dobu její praxe změnilo. "Rozhodně nelze říci, že se dnešní děti chovají nějak hůře. Je ale pravda, že když spolu hovoří, jsou o něco vulgárnější," domnívá se Libuše Crhová, která na druhém stupni základní školy učí více než čtyřicet let.

Hele, vole...
To, co se nejstarší generaci může zdát vulgární, nemusí ostatní ročníky, třeba ani dnešní padesátníci, považovat za něco nevhodného. Generace, která dospívala v 60. letech, do českého jazyka uvedla zcela nový význam už zmiňovaného slova "vole". Zatímco kdysi to byla urážka, od 60. let se tenhle výraz používá jen jako výplňové slovo.
"Mnohokrát své žáky upozorňuji, aby mi neříkali "vole" a oni se brání, že to by si přece nikdy nedovolili. Prostě si to opravdu vůbec neuvědomí," říká Libuše Crhová.
Její slova potvrzuje Jarmila Bachmannová, odbornice na dialektologii z Ústavu pro jazyk český v Praze: "Tento výraz ztrácí v komunikaci původní význam a často funguje spíš jako prostředek k oslovení a navázání kontaktu."
Jak se vlastně vyvíjel význam slova "vole" v českém jazyce? Nejprve označovalo jen zvíře. Potom začalo být - obdobně jako v němčině - používáno jako nadávka. Když totiž Němci mluví o někom, koho nemají rádi, často používají názvy zvířat - "hloupej vůl", "slepá ryba" nebo třeba také "smrdící dikobraz".
"V šedesátých letech se najednou začal v češtině mezi dospívajícími výraz "vole" hojně používat. Byla to taková první výrazně vzdorující generace. Připadá mi, že to vzniklo z potřeby se odlišit, ukázat odpor," domnívá se Libuše Crhová.
Žádný jiný jazyk přitom podle odborníků název zvířete jako konverzační vsuvku nepoužívá.

Slovní hrátky
Vyjadřovací schopnosti dnešních dětí jsou podle odborníků menší, protože méně čtou. Jarmila Bachmannová však oceňuje, jak si dokáží s jazykem hrát: "Ve spisovné češtině třeba neexistuje ženský tvar od slova blb. A oni jednoduše řeknou blbka. Anebo podobně vytvořené trapka či nebavka."
Dospívající také často posunou význam slova, aniž by tušili, odkud původně pochází a co znamená. Tak například slovo borec je původně z ruštiny a znamená zápasník. Pokud je ale dnes někdo borec, tak to znamená, že je "fakt dobrej" nebo v něčem vyniká.
Vytvořením ženské varianty pak vznikne slovo borka, které ovšem v češtině původně znamená kůra jehličnatého stromu nebo také cihla z rašeliny. "To ale děti přirozeně vůbec netuší," komentuje Jarmila Bachmannová.
Mládež má schopnost hrát si s jazykem, ale používání mobilů, e-mailu a hlavně také systém školství to v nich, podle Libuše Crhové, bohužel nerozvíjí. Není čas na výuku rétoriky, děti se ve školách neučí mluvit, neklade se na to důraz.
"Přitom v zaměstnání budou muset před kolegy velmi často obhajovat své postoje, prezentovat projekty či prosazovat svůj názor," připomíná Libuše Crhová. "A k tomu by dobrého vyjadřování určitě potřebovaly."

Nové a méně časté slangové výrazy:

Když někoho nemají rádi: looser, socka, socan, mentos, defoun, kretén, trapka, kravajzna, vřed, lemplovník.
Když se na někoho zlobí: učomil, výmaz, tydýt, tupan, lemrouch, ciment, mařena, tragédka, marná, kozka, slipka, blbka, nebavka.
Když chtějí někoho urazit: subatomární kvartový neutrino, blbej jak dlabaný necky, nestojíš ani za faju tabáku, větší lama než ty neexistuje, slabčáku, beďarová opice, blbej jak pumpa na sáně, smrdíš a nejde to umejt, hormík.
Vyjádření obdivu z angličtiny: ekšn, spešl, player, kingeři, seš king, mega good, good name, good týpek, seš skiller, si mastr.
Vliv médií (slova z filmů a televize): jedi, vyvolený, milášek, úžasňák.