A odboráři nejeví ochotu pouštět se do protestních akcí za vyšší platy, jak k tomu v závěru minulého týdne vyzval šéf Českomoravské komory odborových svazů Milan Štěch.
"Lidé v Česku málo stávkují. A mzdy neodpovídají současnému růstu ekonomiky," tvrdí Štěch. Je podle něj třeba zahájit dlouhodobou kampaň za vyšší mzdy. "I tam, kde už jsou uzavřené kolektivní smlouvy, se dají jednání znovu otevřít, když se ukáže, že loňské hospodářské výsledky podniku byly lepší, než se čekalo. Je třeba přitvrdit," míní Štěch.
Ne všichni odboroví předáci s ním ale souhlasí. "Je nesmysl požadovat změnu kolektivních smluv kvůli změně ekonomických výsledků. Informace o růstu HDP přece neodpovídá situaci v jednotlivých firmách," míní šéf Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek.
Sám jako šéf Odborového svazu zemědělství a výživy působí v sektoru, kde jsou platy tradičně nízké. "Na růstu mezd se u nás ale odrazilo zvýšení zemědělských dotací z Evropské unie. V průměru jsme dosáhli nárůstu mezd o osm procent," říká.
Jenomže i v oborech, kde si mohou o podobném tempu růstu mezd nechat jen zdát, jsou reakce na Štěchova slova vlažné.

Stávky nepotřebujeme!
Například v textilním průmyslu mzdy patří k nejnižším v zemi, průměr za loňský rok se tu pohybuje kolem dvanácti tisíc korun. Řada textilek platy nezvedá vůbec. Lidé tu ale vidí situaci beznadějně. Podle nich nemá smysl se s šéfy začít prát v situaci, kdy trh drtí asijská konkurence.
"Vyšší platy znamenají dražší zboží. S dražším zbožím se nedostaneme na trh - a to už znamená ohrožení pracovních míst," říká odborářka Miroslava Palečková z Liberce.
Štěch pasivitu lidí v málo ziskových oborech chápe. "Ale co třeba obchodní řetězce? Ty mají enormní zisky a nemravně nízké mzdy!" připomíná. Odborový svaz pracovníků obchodu se chystá jednat o vyšší kolektivní smlouvě, jež nastaví platové mantinely pro jednotlivé firmy. Pohrozí odboráři stávkou? Těžko: "Určitě se budeme snažit dohodnout zvyšování platů. Ale obchod je v odměňování v celém světě na chvostu, těžko z toho bude některý z našich řetězců chtít vybočit," říká odborový předák Alexandr Leiner.
Ten tvrdí, že pro odbory by nebyl problém položit skoupého zaměstnavatele i bez stávky. "Jaký by to ale mělo smysl, když by nám za to jeho konkurenti poděkovali?" říká. Spíš sází na trpělivé jednání. "Dosáhli jsme už toho, že Makro, částečně Tesco, Ahold, či Globus počátkem roku platy trochu zvedly, někdy až o pět procent (tj. tříprocentní reálný růst - pozn. red.) - a to se mi docela líbí. My v obchodě jsme skromnější než Štěch," uzavírá Leiner.

Měnit smlouvy? A proč?
Ani v průmyslových firmách, jež loni táhly hospodářství a vydělávaly, se nedá čekat velký rozruch. Většina jich letos přidává mezi třemi až pěti procenty nominálně. "Máme nastartovaný rozumný, reálný a myslím, že velmi slušný růst," říká Leopold Laskovský z hutí Mittal Steel Ostrava, jež podle předběžných propočtů loni vydělaly asi pět miliard korun a slíbily přidat na platech šest procent. "Podnik má ekonomické výsledky dobré, mohl by asi přidat i víc. Ale koncem roku může vypadat všechno jinak. Když bude hospodaření na konci roku lepší, než jsme čekali, vždycky můžeme růst platů modifikovat," řekl.
Podobný klid je ve velkých stavebních firmách: Například Skanska CZ, kde průměrná mzda už převyšuje třicet tisíc korun, slibuje letos technikům a úředníkům čtyřprocentní, dělníkům pětiprocentní růst. Podobným tempem porostou mzdy ve farmaceutické Zentivě. "Důvod ke změně kolektivky nevidíme," krčí rameny jeden z místních odborářů.
Přesto se najdou i funkcionáři, kteří mají pro Štěchův radikalismus pochopení. "Řekl to správně. Když ekonomika roste, tak musí jít i mzdy nahoru. Budeme o tom tento týden jednat i s ministrem Urbanem," řekl František Haman, šéf odborů v jaderné elektrárně Temelín. Zároveň ale otevřeně dodal: "Je ale pravda, že v rámci naší skupiny ČEZ je devětadvacet odborových organizací. A z nich šestadvacet náš názor nesdílí."

Jak platí vybrané české firmy

Související