Česká republika a Slovensko se dostaly mezi tahouny ekonomického růstu v celé Evropské unii. Ekonomika obou zemí loni rostla stejným šestiprocentním tempem. To je nejrychleji ve střední Evropě. V celé unii roste hrubý domácí produkt rychleji už jen pobaltským státům.


Ekonomové ale zdůrazňují, že jak Pobaltí, tak Slovensko roste z nižších základů - o to jsou české výsledky cennější.
"I když je náš růst stejný jako na Slovensku, v absolutní cifře je to u nás o čtvrtinu víc," říká místopředseda vlády Jiří Havel. "Pobaltské ekonomiky rostly sice zhruba kolem deseti procent, v 90. letech ale prošly hlubokou krizí a teprve se na ostatní dorovnávají," dodává David Marek z Patria Finance.


Jak Česko, tak Slovensko se drží vysoko nad průměrem unie. Té loni stoupla ekonomika o pouhých 1,6 procenta. A například sousední Polsko ohlásilo růst o 3,2 procenta, Maďarsko o 4,1 procenta.
Ačkoliv vládní politici tvrdí, že čelná pozice Česka je především výsledkem jejich hospodářské politiky, ekonomové jsou v tomto hodnocení zdrženlivější.


"Myslím, že značnou roli u nás sehrává výhodná geografická poloha na hranici velkých zemí EU. A dále načasování několika velkých nových investic, což se ovšem do roka a do dne vyčerpá," říká ekonom z HVB Bank Pavel Sobíšek. Tím hlavním vlivem na rekordní český růst je ale podle něj celkové oživení ekonomiky ve světě. "Česká ekonomika je velmi otevřená, a tedy velmi závislá na světové konjunktuře," říká Sobíšek.


"Z celosvětového oživení mohou sice teoreticky čerpat i ostatní státy, ale například Maďarsko nyní řeší jisté problémy s vnitřní nerovnováhou a špatným stavem veřejných financí, Polsko je zase mnohem méně otevřené světu než my či Slováci," vysvětluje Sobíšek.

Ekonomika jede, mzdy stojí
Jak zdůrazňuje vicepremiér Havel, má Česko ve srovnání s ostatními postsocialistickými zeměmi také nejvyšší mzdy a relativně nízkou nezaměstnanost.
"Ta je u nás poloviční než v Polsku, na Slovensku či ve východním Německu," uvedl.
Zatímco v Česku průměrná měsíční mzda loni překročila devatenáct tisíc, na Slovensku dosáhla v přepočtu jen něco přes třináct tisíc českých korun. Vládní politici se vysokými platy v českých firmách pyšní, mezi podnikateli či zaměstnanci už zdaleka takové nadšení nepanuje. Tím spíš, že české mzdy loni rostly nejpomaleji za celých posledních patnáct let.


Odboráři kvůli pomalému růstu mezd hrozí stávkami, podnikatelé si stěžují. "Hlavně malé firmy nezvyšují platy skoro vůbec," říká předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda. Sám podniká v autodopravě a jeho firma zaměstnancům nepřiplácela už pět let. "Nemáme na to peníze. Překvapuje mne, jak ekonomika roste, my malí podnikatelé místo prosperity hasíme požáry," stýská si Danda.


Ekonomové ale naopak pozvolný růst platů chválí. "Platová zdrženlivost je jedním z důvodů českého hospodářského úspěchu. Naopak příliš vysoké platy vedou tradiční jádro unie ke stagnaci," tvrdí vicepremiér Havel. David Marek zase zdůrazňuje, že růst českých platů přesně kopíruje růst produktivity práce.


Kdy česká ekonomika při současném tempu dohoní zbytek Evropy? "Srovnáváme-li hrubý domácí produkt na obyvatele měřený v paritě kupní síly, pak je dnes Česko na necelých třech čtvrtinách průměru evropské pětadvacítky," říká prorektorka Vysoké školy ekonomické v Praze Stanislava Hronová. "Chceme-li se přibližovat průměru pětadvacítky, pak by to pro Česko znamenalo udržet dlouhodobě tempa růstu kolem pěti až šesti procent ročně. A průměr unie by se musel dál vyvíjet pomaleji. I tak bychom mohli průměru pětadvacítky dostihnout asi do deseti let, to moc optimisticky nezní," vysvětluje Hronová. Snadno podle ní dostihneme Řecko, Kypr či Slovinsko. "A daleko větší úsilí v závodu s Evropou budou muset vyvinout Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko či Pobaltí," dodává prorektorka.

Proč a jak Česko bohatne

Související