Češi se vedle Skandinávců nejčastěji rozvádějí, přibývá jim dětí narozených mimo manželské svazky. Přesto česká vícegenerační rodina prokazuje v evropském srovnání nadprůměrnou soudržnost.
Vedle obyvatel Rakouska, Německa, Polska nebo Litvy patří k těm, kteří nejčastěji uznávají povinnost, že se děti mají postarat o rodiče. Myslí si to tři čtvrtiny dotázaných v novém evropském výzkumu PPA. Víc než 75 procent Čechů, Poláků a Litevců si dokonce myslí, že by děti měly staré rodiče ubytovat.
Čtvrtina Čechů i Poláků však připouští, že takovou nabídku mohou potomci učinit jen tehdy, pokud se sami nestarají o malé děti.
Soudržnost rodin by podle výzkumníků měl podpořit stát. Češi si vedle Poláků a Litevců nejčastěji přejí, aby stát platil členům rodiny péči o nemohoucí příbuzné.
Na otázku, jakým směrem by se měla ubírat penzijní reforma, doporučují tyto tři národy, aby se zvýšily důchody těm, kdo vychovali nějaké děti. Finové, Nizozemci a Slovinci doporučují zvýšit pojistné na důchod. Likvidaci předčasných odchodů do penze považují za nejlepší opatření Belgičané a Němci.
"Ukázalo se, že rodinné vazby u nás fungují výborně," potvrzuje Ladislav Rabušic z Masarykovy univerzity.
Evropané se přitom do penze těší. Ve všech zemích by si přáli odejít v průměru nejméně o pět let dříve, než umožňuje zákon - například Češi v pětapadesáti. A to i ve chvíli, kdy tři čtvrtiny evropské populace považují všeobecné stárnutí za vážný problém.
"Dnes je důchod vnímán jako období odpočinku, kdy lidé mají čas na věci, které nestíhali, když museli chodit do práce. Chtějí proto do důchodu, dokud mají dostatek fyzických sil," vysvětluje socioložka Dana Hamplová.
