Stát má nový systém, jak platit vědu
Nekvalitní vědecké ústavy budou do čtyř let zrušeny a jejich peníze dostanou ti nejlepší. Česko přechází na systém financování výzkumu, který je běžný ve vyspělých zemích.
"Nejde o žádnou revoluci, všichni budou mít čas se na změny připravit," vysvětluje vicepremiér Jiří Havel, který ve vládní radě pro výzkum dokončuje definitivní parametry nového systému.
Jeho návrh slibuje vědeckým ústavům dlouhodobou podporu pouze tehdy, pokud měly v předchozích pěti letech nějaké výsledky. U vědeckých ústavů jde především o publikaci ve světových časopisech, u vývojových laboratoří o patenty a nové technologie, které se osvědčí v hospodářské praxi.
"Jde nám o to, aby se systém zjednodušil a byl objektivní," říká Havel. Současný model je podle vicepremiéra nedůstojný a neefektivní. Dotace na vědu dosud rozdělují jednotlivá ministerstva jen podle slibů, co žadatelé o dotaci chtějí vyzkoumat. Předloni tak byla odmítnuta dotace vědcům, kteří publikují v nejlépe hodnocených evropských časopisech - především matematikům, fyzikům a biologům z Karlovy univerzity nebo elektrotechnikům z ČVUT.
Ministerstva často nekontrolují, jestli mají dotované ústavy vůbec nějaké výsledky. Ve vládní databázi se mezi nejméně výkonné dostaly zvláště menší soukromé ústavy, památkové úřady, knihovny a správy národních parků.
Pokud Havel prosadí svůj plán, bude se od roku 2010 o financích rozhodovat na jediném místě. Tímto způsobem se bude rozdělovat přinejmenším polovina z 20 miliard, kterými stát hodlá v příštích letech dotovat výzkum. Ústavy s bezpečným finančním zázemím budou vítanými partnery pro mezinárodní spolupráci. Havel předpokládá, že pomocí evropských dotací by se mohly jejich příjmy až zdvojnásobit.
"Je to správný model. Chceme na něm spolupracovat a doufáme, že se už letos podaří doladit kritéria hodnocení," schvaluje plán předseda Akademie věd Václav Pačes. "Návrh jde správným směrem, vědci pro kvalitní práci potřebují jistou stabilitu. Těšíme se, že tak dokážeme dál zlepšovat své výsledky," souhlasí za Karlovu univerzitu rektor Václav Hampl.
"Plán budu podporovat," říká také ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Milan Holl. Ve spolupráci s inženýrskou sekcí vládní rady pro výzkum připravil 13 kritérií, podle kterých se bude hodnotit aplikovaný výzkum.
S Havlovým plánem souhlasí také opoziční ODS. "Je to v zásadě dobrý model. Ale včera bylo pozdě," míní stínový ministr pro výzkum Bedřich Moldan (ODS). Upozorňuje, že je třeba model ještě doplnit, třeba o speciální program podpory pro mladé vědce, kteří ještě nemohli prokázat výsledky.
Petr Holub, Petr Vašek
