Stát mění podmínky pro vědce
Šestnáct let trvalo, než se podařilo najít model, který by podle jednotných kritérií rozděloval státní peníze na vědu. Připravil ho vicepremiér Jiří Havel a překvapivě s ním souhlasí výzkumníci všech oborů, z Akademie věd, vysokých škol, ústavů aplikovaného výzkumu i průmyslových podniků.
Dvakrát měř, jednou řež
Na začátku stály dva pokusy, které se staly terčem silné kritiky. Do roku 2004 rozdělovaly peníze na vědu jednotlivá ministerstva. Dvě třetiny dotací přidělovaly podle tradičního klíče na provoz, o zbytek mohli výzkumníci soutěžit v grantových agenturách.
Před dvěma lety se pokusili jednotný systém vybudovat ministryně školství Petra Buzková a vicepremiér Martin Jahn. Dali víc peněz do grantů, zbylou polovinu prostředků rozdělovala komise při ministerstvu školství.
Pokud ústav slíbil dostatečně zajímavý program do příštích šesti let, mohl se spolehnout, že dostane prostředky na základní provoz. Podle výsledků z komise pak peníze rozdělovaly jednotlivé resorty, každý ovšem jiným způsobem.
Nejpřísnější byla ministryně školství, která ústavy s horším hodnocením přestala financovat. Akademie věd hůře hodnoceným ústavům pouze snížila tradiční dotaci, ostatní ministerstva zpravidla doporučení komise ignorovala. Model zpochybnila vládní rada pro výzkum, která upozornila, že o dotaci přišly špičkové ústavy na vysokých školách, protože komise přehlížela jejich dosavadní výkony.
"Byl to první nástřel. Mířil správným směrem, cíl byl však daleko," hodnotí vicepremiér Havel, kterému na předcházejícím modelu vadila hlavně nespravedlnost.
Vládní rada podnikla vlastní pokus, jak odlišit kvalitní vědu od špatné. Podle šesti kritérií - především podle publikací a průmyslových patentů - začala hodnotit výstupy všech výzkumníků, kteří dostali státní dotaci.
Vládní model odhalil, že téměř dvě stě ústavů nemělo v posledních pěti letech vůbec žádné výsledky. Podle kritiků však byl žebříček příliš nepřehledný a kritéria příliš měkká. Předseda Akademie věd Václav Pačes upozornil, že za kvalitní výsledky byly uznávány i články v nevýznamných českých časopisech, anebo patenty, které nikdy nebyly realizovány.
Jedna spravedlnost
Nový Havlův model nedostatky odstraňuje. Napříště nebude záležet na úřednících z ministerstev a peníze bude rozdělovat přímo vláda. Kritéria se omezí na publikace ve světových časopisech, významné monografie, úspěšné patenty a spolupráci s průmyslem. Kdo uspěje, dostane dotaci na základní provoz pro příštích pět nebo sedm let. "Všechny instituce budou dostávat peníze na základě měřitelných výsledků, přitom se sníží administrativa," vysvětluje náměstek ministryně školství Petr Kolář, který s Havlem spolupracuje.
Pro konkrétní projekty ústavy seženou peníze v evropských či tuzemských grantech, případně ve spolupráci s podniky.
Obrana humanitních věd
Plán schvalují vedle Akademie věd i zástupci všech dotázaných univerzit. "Výhodou jsou předem dohodnutá, jasná kritéria. Problém vidím u humanitních oborů, které jsou dnes trochu brány na lehkou váhu, ale jsou pro současný svět zásadní - od jazyků po právní kulturu," říká rektor Karlovy univerzity Václav Hampl. Zvláštní kritéria pro každý obor doporučuje i rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls.
Havlův návrh skutečně počítá s tím, že kritéria v každém oboru stanoví příslušní experti. Připouští i měkčí hodnocení humanitních oborů včetně práv a ekonomie, které budou smět do hodnocení zařadit i vybrané české časopisy bez mezinárodního ohlasu.
"Vidím riziko v návratu k modelu, kdy se financovali všichni, kdo o dotaci požádali," varuje prorektor Jihočeské univerzity Jan Zrzavý. Proto upozorňuje, že značnou část prostředků by i nadále měly všechny ústavy dostávat z grantů.
Petr Holub, Petr Vašek
