Bohužel není velkou výjimkou, že se personalisté a manažeři při přijímání nového zaměstnance zmýlí. Z uchazečů o práci vyberou osobu, která se pak během krátké doby ukáže být nevhodná. Při omezování rizika špatné volby pomáhá i sledování takzvané řeči těla.
A to hned ze tří důvodů. Zaprvé, součást celkového projevu člověka tvoří i neverbální komunikace. Ta bývá - zejména na sociálně exponovaných místech, jako jsou třeba manažerské pozice - důležitým předpokladem pracovní úspěšnosti. Za druhé, rozbor řeči těla odhaluje charakteristiky, které mohou jinak zůstat skryté. Patří k nim především ty, jež uchazeč nechce dát najevo nebo si je ani sám neuvědomuje. A za třetí, neverbální komunikace umožňuje ověřit, zda slovní výpověď kandidáta odpovídá skutečnosti. Základem je posouzení, zda je jeho nevědomá neverbální komunikace v souladu s komunikací verbální.
Při hodnocení kandidátů podle řeči těla je třeba brát v úvahu, že sociálně zkušené osoby si mohou typické formy svého chování uvědomovat, a ovlivňovat je záměrně. Ani tehdy však zpravidla není příliš složité rozhodnout, které projevy kandidáta jsou spontánní či nevědomé, a které mají naučený nebo dokonce účelový charakter.

Základní projevy
K důležitým indikátorům sociální způsobilosti kandidáta patří především stisk ruky podávané při pozdravu a přímý oční kontakt během rozhovoru. Vlažný stisk ruky a uhýbavý oční kontakt jsou projevem nedostatečných sociálních dovedností, což pak brání efektivním pracovním kontaktům. Může to být také signál určitých povahových rysů - nedostatku energičnosti, přímosti a otevřenosti.
Projevují-li se problémy kandidáta s očním kontaktem - nejčastěji v podobě těkání očima ze strany na stranu - jen v první fázi rozhovoru, jsou zpravidla znamením, že kandidát přichází s určitou nejistotou nebo nedůvěrou. Vyskytují-li se však během celého rozhovoru, například trvalou tendencí pohlížet při hovoru do strany nebo do stropu, jsou zpravidla symptomem trvalých komunikačních problémů a nepříliš žádoucích osobnostních rysů. Výraznější projevy těchto forem neverbální komunikace mohou svědčit nejen o nejistotě a nízké sebedůvěře, ale i o trvalém sklonu k neupřímnosti.
Známkou sociální zralosti, otevřenosti a sebedůvěry kandidáta je naopak přímé a uvolněné držení těla a odpovídající - nikoli však přehnaná - gestikulace doprovázející mluvený projev. O vážném zájmu o místo (někdy však i snaze dobře zapůsobit) svědčí náklon těla směrem dopředu a mírně dopředu vysunutá brada.

Rizikové projevy
Příznakem osobní nejistoty, která může naznačovat, že kandidát není zcela přesvědčen, zda vyhovuje požadavkům, patří nepřímé natočení těla, pohybový neklid a časté střídaní způsobů usazení. Podobně je třeba interpretovat i tendenci kandidáta hrát si s předměty na stole nebo naopak výraznou pohybovou strnulost a naprostý nedostatek gestikulace. O nejistotě, ale i nižší schopnosti koncentrace, svědčí sklon věnovat přílišnou pozornost vnějším podnětům, například vlivům okolního prostředí. V důsledku toho uchazeč ztrácí nit diskuse.
Pozornosti osoby vedoucí rozhovor by neměl uniknout ani sklon reagovat na pokládané otázky záklonem. Ten může být známkou, že otázky kandidátovi nejsou příjemné a že by se odpovědi raději vyhnul. Podobný význam má i zkřížení rukou na prsou a stažení brady směrem dozadu, které jsou příznakem obranné reakce či opozice. Svědčí o tom, že pokládané otázky kandidát interpretuje jako ohrožení. Jde zpravidla o otázky, na které uchazeč buď nechce odpovědět vůbec nebo nechce otevřeně říci, jak se věci mají. Doprovázejí-li výrazné projevy tohoto chování mluvený projev kandidáta, svědčí to o tom, že jsme narazili na jeho slabou stránku. Obsahu slovní výpovědi pak nelze příliš důvěřovat.
Za projev neupřímnosti či nepravdivé výpovědi bývá považován i nadměrný sklon sahat si během rozhovoru do obličeje a především na nos. O sklonu uchazeče vnímat okolí, včetně probíhajícího rozhovoru, jako ohrožení, vypovídá to, když si na stole před sebou vybuduje "ochranný val". Udělá si ho například z bloku, diáře či jiných momentálně nepříliš potřebných předmětů.
K důležitým prvkům neverbální komunikace může patřit i příliš uvolněné držení těla. Třeba ležérní opření se o postranní opěrku židle prozrazuje snahu oslnit vyrovnaností, zpravidla však jen zdánlivou. Tyto projevy, podobně jako neverbálně komunikované projevy povýšenosti či přezíravosti, mohou být příznakem, že budoucí spolupráce s uchazečem nebude bez problémů.
Časté spínání rukou do špičky napovídá, že kandidát má sklon prosazovat svůj pohled na věc a není příliš ochoten akceptovat jiný názor. Tento projev tak může vypovídat o jeho konfliktnosti.
Emocionální nevyrovnanost prozrazuje i nepřirozený tón hlasu (zpravidla vyšší ostrost a pronikavost) nebo sklon činit si během rozhovoru nepřiměřené množství poznámek. Mne-li si kandidát během rozhovoru oči nebo čelo, svědčí to o tom, že ho rozhovor již vyčerpal a přál by si jej ukončit.
Řeč těla není samospasitelná, ale může být vhodným doplňkem při rozhodování o přijetí či nepřijetí kandidáta.
Autor pracuje v Consilium Group, Management Consultants

Některá gesta a jejich interpretace
Dlaně obrácené vzhůru - Otevřenost
Zakrývání úst rukou - Nejistota, případně neupřímnost
Ruce v pase - Výzva
Strnulost těla - Obtíže s projevováním emocí
Hlava na stranu - Pozornost
Ruce sepnuté za zády - Strach nebo nejistota
Pevně sevřené rty - Agrese nebo soustředění