Sklenář z Jirkova měl ještě před pěti lety deset zaměstnanců. Svůj provoz omezil a zůstali mu pouze dva lidé. Teď uvažuje o tom, že firmu zavře úplně.
Tímto příkladem ilustruje předseda Svazu podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda těžké časy, které právě zažívají tuzemští soukromníci. Za pravdu mu dávají včerejší údaje Českého statistického úřadu: počet živnostníků se za rok snížil o deset tisíc, počet malých firem o stejný počet. "Propadáme se do bahna byrokratických předpisů a daní. Nikdo neví, jestli tu bude ještě příští rok," stěžuje si Danda.
"Varovné je především snížení počtu malých firem o pět procent," říká prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.
Vládě úbytek nevadí
Vicepremiér Jiří Havel však nevidí v poklesu, který začal už v roce 2003, nic hrozivého: "Úbytek je zákonitý proces. Po roce 2000 jsme byli země snad s největším počtem podnikatelů v Evropě," vysvětluje. Odvolává se přitom na vládní analýzu z loňského září, podle níž ve většině nových zemí Evropské unie poklesl po vstupu počet živností a malých firem.
Ministry především uklidňují údaje ČSÚ o tom, že přibylo zaměstnanců. Z podrobných čísel přitom vyplývá, že se na pracovním trhu loni prosadili velcí výrobci automobilů a obchodní řetězce. Čtyřicet tisíc nových míst nabídly státní úřady a školy.
Zanikaly především malé obchody a opravny automobilů. Překvapivě nevznikaly nové menší firmy, které by dodávaly díly velkým automobilkám.
Výzkum podle prezidenta Drábka potvrzuje obavy, že zahraniční investoři sice vytvářejí nová místa, přetahují však na ně zaměstnance menších firem, které pak končí.
Třetí rok komplikací
Podnikatelé si také stěžují, že daňové a pracovní zákony jsou šity na míru velkých firem a malé poškozují. "Všechno začalo už v roce 2003, kdy vláda stanovila minimální daň, kterou musí platit i podnikatel, který nevykazuje žádný zisk," připomíná předseda Danda. Kvůli tomu, že se každým rokem zvyšuje také minimální sazba sociálního a zdravotního pojistného, musí podnikatel každý měsíc zaplatit tři tisíce korun ještě předtím, než má vůbec nějaký výdělek.
Postupně přibývají daňové a účetní předpisy: "Dnes už nejde podnikat ve dvou nebo ve třech lidech. Přitom nezbývá čas hlídat účetnictví, daně a celou administrativu," upozorňuje místopředseda středočeské hospodářské komory Daniel Havlík. "Vidím přímo v našem regionu, že někteří bojují dál, jiní si ale řeknou, že to všechno nemají zapotřebí."
Mnozí podnikatelé zavírají firmy ze strachu. Například loni v červenci vznikly nové inspektoráty práce, které kontrolují dodržování bezpečnostních předpisů. "Mohou dát až půlmiliónovou pokutu, záleží na tom, jak se rozhodne úředník," říká Havlík. "Malí podnikatelé přitom nevědí, že stěží takovou pokutu dostanou právě oni."
Malým firmám vadí i zákon o nemocenské, podle kterého mají prvních čtrnáct dnů platit dávky svým nemocným zaměstnancům a za to snížit sociální odvody státu. "Může se to vyplatit velké firmě, kde je průběžně nemocných šest procent lidí. Kde má ale vzít najednou deset tisíc korun podnikatel, kterému onemocní dva z pěti zaměstnanců?" ptá se Danda.
Další hrozbou je zákoník práce, jehož definitivní podobu má dnes schválit sněmovna. "Vadí nám, že je tak složitý. Navíc podle něho mohou do chodu podniku zasahovat odboráři. Například rozhodují o tom, kdy došlo k neomluvené absenci," upozorňuje na jeho hlavní nedostatky Drábek. Poslanci mohou schválit i paragraf, podle kterého musí zaměstnavatel vyplatit roční odstupné tomu, kdo z práce odejde po úrazu. "Nikde ani slovo o tom, že na odstupné nemá nárok ten, kdo se zraní v opilosti nebo úmyslně," zlobí se prezident Hospodářské komory.
Dnes ve sněmovně
Vicepremiér Havel však tvrdí, že vláda chce podnikatelské prostředí naopak zlepšit. Připomíná, že živnostníci mohou už své loňské příjmy zdanit výhodnými paušály. "Ve středu má sněmovna schválit také finální verzi nového zákona o úpadku, po kterém podnikatelé dlouho volali," dodává Havel.
Ekonom Daniel Münich z ústavu CERGE-EI při Karlově univerzitě tvrdí, že spor mezi podnikateli a vládou nejde na odborné úrovni rozhodnout. Neexistuje totiž studie, která by kvalitu podnikatelského prostředí zkoumala. "Buď se skutečně zhoršuje byrokracie, anebo někteří podnikatelé dávají přednost dobře placenému zaměstnání u velké firmy. Nemusí tam pracovat dvanáct hodin denně a mají nárok na dovolenou," vysvětluje obě alternativy Münich.
Ubývá opravářů, přibýv úředníků
Tímto příkladem ilustruje předseda Svazu podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda těžké časy, které právě zažívají tuzemští soukromníci. Za pravdu mu dávají včerejší údaje Českého statistického úřadu: počet živnostníků se za rok snížil o deset tisíc, počet malých firem o stejný počet. "Propadáme se do bahna byrokratických předpisů a daní. Nikdo neví, jestli tu bude ještě příští rok," stěžuje si Danda.
"Varovné je především snížení počtu malých firem o pět procent," říká prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.
Vládě úbytek nevadí
Vicepremiér Jiří Havel však nevidí v poklesu, který začal už v roce 2003, nic hrozivého: "Úbytek je zákonitý proces. Po roce 2000 jsme byli země snad s největším počtem podnikatelů v Evropě," vysvětluje. Odvolává se přitom na vládní analýzu z loňského září, podle níž ve většině nových zemí Evropské unie poklesl po vstupu počet živností a malých firem.
Ministry především uklidňují údaje ČSÚ o tom, že přibylo zaměstnanců. Z podrobných čísel přitom vyplývá, že se na pracovním trhu loni prosadili velcí výrobci automobilů a obchodní řetězce. Čtyřicet tisíc nových míst nabídly státní úřady a školy.
Zanikaly především malé obchody a opravny automobilů. Překvapivě nevznikaly nové menší firmy, které by dodávaly díly velkým automobilkám.
Výzkum podle prezidenta Drábka potvrzuje obavy, že zahraniční investoři sice vytvářejí nová místa, přetahují však na ně zaměstnance menších firem, které pak končí.
Třetí rok komplikací
Podnikatelé si také stěžují, že daňové a pracovní zákony jsou šity na míru velkých firem a malé poškozují. "Všechno začalo už v roce 2003, kdy vláda stanovila minimální daň, kterou musí platit i podnikatel, který nevykazuje žádný zisk," připomíná předseda Danda. Kvůli tomu, že se každým rokem zvyšuje také minimální sazba sociálního a zdravotního pojistného, musí podnikatel každý měsíc zaplatit tři tisíce korun ještě předtím, než má vůbec nějaký výdělek.
Postupně přibývají daňové a účetní předpisy: "Dnes už nejde podnikat ve dvou nebo ve třech lidech. Přitom nezbývá čas hlídat účetnictví, daně a celou administrativu," upozorňuje místopředseda středočeské hospodářské komory Daniel Havlík. "Vidím přímo v našem regionu, že někteří bojují dál, jiní si ale řeknou, že to všechno nemají zapotřebí."
Mnozí podnikatelé zavírají firmy ze strachu. Například loni v červenci vznikly nové inspektoráty práce, které kontrolují dodržování bezpečnostních předpisů. "Mohou dát až půlmiliónovou pokutu, záleží na tom, jak se rozhodne úředník," říká Havlík. "Malí podnikatelé přitom nevědí, že stěží takovou pokutu dostanou právě oni."
Malým firmám vadí i zákon o nemocenské, podle kterého mají prvních čtrnáct dnů platit dávky svým nemocným zaměstnancům a za to snížit sociální odvody státu. "Může se to vyplatit velké firmě, kde je průběžně nemocných šest procent lidí. Kde má ale vzít najednou deset tisíc korun podnikatel, kterému onemocní dva z pěti zaměstnanců?" ptá se Danda.
Další hrozbou je zákoník práce, jehož definitivní podobu má dnes schválit sněmovna. "Vadí nám, že je tak složitý. Navíc podle něho mohou do chodu podniku zasahovat odboráři. Například rozhodují o tom, kdy došlo k neomluvené absenci," upozorňuje na jeho hlavní nedostatky Drábek. Poslanci mohou schválit i paragraf, podle kterého musí zaměstnavatel vyplatit roční odstupné tomu, kdo z práce odejde po úrazu. "Nikde ani slovo o tom, že na odstupné nemá nárok ten, kdo se zraní v opilosti nebo úmyslně," zlobí se prezident Hospodářské komory.
Dnes ve sněmovně
Vicepremiér Havel však tvrdí, že vláda chce podnikatelské prostředí naopak zlepšit. Připomíná, že živnostníci mohou už své loňské příjmy zdanit výhodnými paušály. "Ve středu má sněmovna schválit také finální verzi nového zákona o úpadku, po kterém podnikatelé dlouho volali," dodává Havel.
Ekonom Daniel Münich z ústavu CERGE-EI při Karlově univerzitě tvrdí, že spor mezi podnikateli a vládou nejde na odborné úrovni rozhodnout. Neexistuje totiž studie, která by kvalitu podnikatelského prostředí zkoumala. "Buď se skutečně zhoršuje byrokracie, anebo někteří podnikatelé dávají přednost dobře placenému zaměstnání u velké firmy. Nemusí tam pracovat dvanáct hodin denně a mají nárok na dovolenou," vysvětluje obě alternativy Münich.
Ubývá opravářů, přibýv úředníků
