Stát nachystal školskou "revoluci"

Vláda nachystala revoluční změnu školského systému, která by měla hlavně změnit dnešní stav, kdy na gymnázium se dostane jen každý šestý a na vysokou školu každý třetí zájemce.
O jednom ze dvou nejdůležitějších kroků, na nichž stojí tento plán, má rozhodnout tento týden sněmovna. Je jím zákon o celoživotním vzdělávání.
Premiér Jiří Paroubek zařadil normu mezi své hlavní priority a, co je důležité, příznivý ohlas měla i mezi opozičními poslanci.
Projednávání zákona přichází těsně poté, co vicepremiér Jiří Havel a ministryně Petra Buzková ohlásili druhou důležitou součást "revoluce" - zdvojnásobení počtu míst na gymnáziích.
Jak ona revoluce dopadne?
V roce 2011 - podle prognóz ministerstva školství - absolvuje gymnázia či lycea 50 tisíc ze 120 tisíc devatenáctiletých. A jen pětina z nich nepůjde na vysokou nebo vyšší školu.
Nejpozději za pět let půjde také získat výuční list nebo maturitu bez předchozího studia - jen složením dílčích zkoušek a absolutoriem na odborné škole či gymnáziu.

Do lavic i starší

Loni se věnovalo studiu jen šest procent Čechů nad 25 let. Když se Česko také v celoživotním vzdělávání pokusí přiblížit nejvyspělejším zemím Skandinávie a anglosaského světa, zvýší se počet dospělých studentů pětinásobně.
"Vznik sektoru celoživotního vzdělávání bude druhým krokem po rozšíření gymnázií," tvrdí šéf poradců ministryně Petry Buzkové Martin Profant. Lidé budou v příštích desetiletích častěji než dosud měnit profesi. Proto potřebují všeobecný gymnaziální základ, který budou průběžně doplňovat speciálními odbornými kursy.
Ideálními centry se stanou učiliště, která dnes trpí nedostatkem zájmu a využívají necelou polovinu (45 procent) své kapacity. Po chystaném odchodu většiny dětí na gymnázia bude situace ještě horší.

Deset miliard ročně z EU

Ministerstvo proto už začalo chystat operační program, který by umožnil v letech 2007 až 2013 čerpat dotace z Evropského sociálního fondu. Profant předběžně počítá s deseti miliardami ročně, když by se český rozpočet podílel pětinou. Příjemcem by byla učiliště.
"V podstatě bude možné uznat, co člověk umí, a nepůjde jen o to, co absolvoval ve škole," zdůrazňuje Buzková.
Návrh podpory celoživotního vzdělání získal příznivější ohlas než rozšíření gymnázií. Zvýšit počet míst nechtějí hejtmani či regionální hospodářské komory. "Nechceme brát všechny a snížit kvalitu," říká ředitel jednoho ze dvou sokolovských gymnázií Milan Hric.
Naopak ředitelka odborné školy v nedalekém Kynšperku nad Ohří Hana Jandíková s úbytkem studentů počítá: "Máme připraveny projekty pro dálková studia. Především pro ty, kteří mají základní vzdělání," vysvětluje. Nabídka se hodí právě na Sokolovsku, kde většina nezaměstnaných nemá ani výuční list. Vyplatí se i jinde - v Česku ročně přibývá dvacet tisíc mladých lidí bez vzdělání.
Karlovarsko je jedním z osmi krajů, které již začaly síť celoživotního vzdělávání budovat. Školy tu začnou v roce 2007 nabízet dospělým výuční listy a dva roky poté maturitu.

Související