Muslimové se mstí za karikatury


V Oslu byla v roce 1993 uzavřena klíčová smlouva mezi Izraelci a Palestinci. "Nepřátelství vůči muslimům zřejmě učiní podobné politické aktivity Norů v budoucnosti krajně nepravděpodobné," napsal týdeník Economist.
Ve světle hmotných i duchovních ztrát se Dánové snaží pojmenovat body, od kterých se neporozumění odvíjí.
Jako hlavní důvod bývá zmiňováno nepochopení muslimského cítění. Otevření Dánové obtížně chápou přepjatou reakci muslimských věřících.
Dánsko bylo po staletí nábožensky zcela homogenní," vysvětluje Tim Jensen, který vyučuje historii náboženství na dánské univerzitě." Změny, které nastaly v důsledku imigrace v posledních letech, proto Dánové velmi citlivě vnímali."
Podobně vnímají svět i protestantští Nizozemci. Také Nizozemsko se stalo linií neporozumění, když tam předloni zastřelil muslimský radikál kontroverzního režiséra Thea van Gogha. Nizozemský umělec spolupracoval i na filmech, ve kterých zazněla kritika podřadného postavení muslimských žen. Ani on podle všeho nepředpokládal přepjatou reakci. Podobně jako jiní Nizozemci se domníval, že přistěhovalci přijmou nizozemskou otevřenost.
Dánové nyní připouštějí, že mohli být opatrnější.
Dánský premiér Anders Fogh Rassmusen se snažil zklidnit napětí pátečním přijetím velvyslanců, převážně z muslimských zemí. Rovněž se obrátil na muslimy ve světě v televizním přenosu.
"Hluboce respektujeme všechna náboženství včetně islámu," řekl mimo jiné. Odezva byla ale spíše vlažná. Arabské země mu vyčítají, že měl jednat dříve. Premiér do té doby marně vysvětloval, že západní vlády nemohou zasahovat do obsahu nezávislých novin.
Samotní žurnalisté se rovněž pokusili o smír. Carsten Juste, šéfredaktor listu Jyllands-Posten, uvedl, že zveřejnění kreseb lituje. "Kdybych tušil, že kvůli těm kresbám budou ohroženy životy dánských vojáků i civilistů, určitě bych je nezveřejnil, žádný odpovědný šéfredaktor by to neučinil."
Situaci nenadsadil.
Protesty proti dánským a norským zastupitelstvím zasáhly celý islámský svět. Davy útočníků pálily portréty premiéra a dánské vlajky, od pásma Gazy či syrského Damašku až po vzdálenou Indonésii. "Musíme očistit Mohameda," volali rozhořčení demonstranti. Protesty včera přerostly v nepokoje v libanonském Bejrútu. Část z tisíců demonstrantů zaútočila na dánský konzulát a přes snahu pořádkových sil budovu ochránit založila v úřadu požár. Jeden protestující přišel o život. Libanonský ministr vnitra Hasan Sabí kvůli nezvládnutým incidentům podal demisi.
Útoky na diplomatické mise odsoudily evropské země i Washington. Dánové trvají na tom, že protesty jsou plánovitě šířeny. Z podílu na jejich organizaci podezírají radikální imámy působící v Dánsku. Kodaň proto zpochybňuje právo radikálů na pobyt v zemi. Chce prověřovat povolení k pobytu, která dostali pro duchovní činnost.
"Naše strana se nemůže smířit s tím, že v Dánsku žijící imámové šíří v zahraničí dezinformace o naší zemi, ačkoli sami zřetelně profitují z výdobytků dánského sociálního systému," řekl šéf parlamentní frakce vládních liberálů Jens Rohde.
Jiní evropští politici se především snaží zklidnit situaci. Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že pocity muslimů chápe. Neospravedlňuje to však podle ní násilné reakce.
Násilnosti sleduje pozorně i Francie, kde vzplály na podzim tisíce aut na přistěhovaleckých předměstích. V zemi žije pět miliónů muslimů. Prezident Jacques Chirac hájil svobodu projevu. Sešel se ale i s rektorem pařížské mešity, kterého ujistil, že Francie respektuje všechna vyznání.