Příliš optimismu měně škodí

Nejenže všechny tuzemské instituce oslovené Českou národní bankou v rámci pravidelného průzkumu předpokládají v následujících 12 měsících pohyb jedním směrem, a to k posílení koruny, ale zároveň panuje nebývalá shoda ohledně rozsahu meziroční změny.
Očekávaný pohyb kursu koruny vůči euru oproti konci roku 2005 je vymezen úzkým pásmem 2,0 - 4,5 procenta.

I ČNB čeká posilování

Dokonce i sama centrální banka, jindy rezervovaná v komentářích ke směnným kursům, se tentokrát ústy jednoho z viceguvernérů začlenila do mainstreamu očekávání sílící koruny.
Zhodnocování měny není pro podnikovou sféru nic nového pod sluncem. Od začátku milénia se s tímto jevem setkala každoročně s výjimkou roku 2003, kdy směnný kurs částečně korigoval nepřiměřené zhodnocení z předešlého roku.
Podniková sféra se pokaždé dokázala více či méně úspěšně s posílením koruny vypořádat, a to především zvyšováním vlastní efektivity.
Částečně pomohly ale i vnější faktory. Výrazné zlevnění energií v důsledku propadu světové ceny ropy v letech 2001 - 2002 ušetřil ekonomice desítky miliard korun.
V roce 2004 mohli tuzemští zpracovatelé pro změnu těžit z globálního oživení "staré" ekonomiky zpracování kovů, v níž měli know-how i volné kapacity.

Exportéři bez příležitosti

Loňský rok, který se stal rekordně úspěšným z hlediska tempa růstu HDP, byl ale pro podnikovou sféru problematičtější.
Zvyšování cen ropy a plynu nabralo na tempu a odsálo z ekonomiky přes 20 miliard korun. Podniky již vyčerpaly vnitřní rezervy pracovních sil a na rozdíl od předchozího roku byly nuceny zajistit růst výkonů nabíráním nových zaměstnanců.
To znamenalo i při mírném růstu mezd akceleraci mzdových nákladů v ekonomice nad tempo růstu přidané hodnoty. Koruna si připsala k dobru více než šest procent své hodnoty, což poznamenalo podnikovou sféru rovněž negativně.
Přímým důsledkem posilování měny je totiž přerozdělování zisků podnikové sféry od čistých exportérů k čistým importérům.
Importéři se ovšem o své dodatečné příjmy rozdělili s dalšími články výrobního a obchodního řetězce, výsledkem čehož byl pokles cen pro konečné spotřebitele.
Exportéři naopak zpravidla nedostali příležitost pro zvýšení svých prodejních cen. Ani solidní růst poptávky doma i na zahraničních trzích tak nezabránil poklesu ziskovosti podniků. Podle údajů za první tři kvartály nebyl pokles dramatický (meziročně o 4 procenta), v samotném zpracovatelském průmyslu dosáhl ale podstatnějších rozměrů (téměř 10 procent) a hlavně - postupem času se prohluboval.

Stejná trojkombinace

Letos podle všeho zůstane trojkombinace dražší energie - vyšší mzdové náklady - silnější měna zachována.
I kdyby došlo ke stabilizaci světové ceny ropy, zemní plyn i elektřina budou meziročně dražší (byť, připusťme, že v případě elektřiny to nemusí být negativní pro hospodářství jako celek díky jejím vývozům).
Mzdy v podnicích většinou neporostou rychleji než loni. Potíž je ale v tom, že zostřující se konkurenční prostředí v regionu posouvá laťku přiměřenosti mzdových nárůstů. Například v Polsku razantně klesají jednotkové mzdové náklady a o slovo se stále více hlásí také výrobci ze zemí dál na východ.
Koruna sílí již příliš dlouho na to, aby nebylo patrné nahrazování některých tuzemských výrobků levnějším dovozem a vytlačování exportérů z některých segmentů jejich trhů.

Co udělají podniky?

Jak se s popsanou situací podniková sféra vyrovná? Částečnou náplastí pro ni bude v první polovině roku pokračující růst globální poptávky.
Pokud by ovšem nastoupilo ve světě ekonomické zpomalení, jak někteří ekonomové předpovídají pro druhé pololetí, situace by mohla zdramatizovat.
Každopádně se zdá být vývoj ziskovosti podnikové sféry obláčkem na jinak jasném nebi vyhlídek ekonomiky, obláčkem, kterého si devizový trh ve světle investice Hyundai a jiných dobrých zpráv dosud nepovšiml.
Přidaná hodnota vytvořená podniky se zřejmě letos stane limitujícím faktorem tuzemského růstu HDP. Naštěstí devizový trh a podniková sféra fungují jako spojené nádoby. Pokud devizový trh znejistí ve svém bezmezném optimismu vůči koruně a zamává signálním praporkem, většině podniků se uleví. Autor je hlavním ekonomem HVB Bank