Působí globalizace na americkou měnu? To bude zřejmě nejžhavější a nejčastěji diskutovanou otázkou na blížícím se ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu, které oficiálně začne zítra.
Setkají se zde totiž, mimo téměř dvou a půl tisíce investorů a finančních expertů, i Bill Gates, George Soros a Warren Buffet - tři miliardáři, kteří si v loňském roce vsadili proti americké měně, a prodělali tak milióny.
Někteří experti tvrdí, že za jejich špatné odhady může právě úzká provázanost světových ekonomik.
Deficit nemusí mít vliv
"Starému dobrému dolaru nastanou krušné časy," prohlásil na loňském Světovém ekonomickém fóru Gates. A podle své předpovědi se také zachoval. Stejně jako Soros a Buffet, další dva z elitního klubu nejbohatších mužů USA.
Dolar se však oproti tradiční teorii, která říká, že ekonomika nemůže dlouho fungovat s deficitem běžného účtu, zotavil v roce 2005 z tříletého propadu. Harvardský profesor Kenneth Rogoff přitom píše ve své studii z loňského roku, že americká měna by podle tradiční teorie musela oslabit o 40 procent, aby vyrovnala deficit Spojených států v rekordní hodnotě 6,5 procenta HDP.
Ekonomové německé Deutsche Bank spolu s profesorem Harvardské univerzity Richardem Cooperem ale tvrdí, že zisky, které si dolar v roce 2005 připsal (oproti euru posílil o 14 a proti jenu dokonce o 15 procent) potvrzují spíše teorii podle které deficit běžného účtu nemusí nutně znamenat oslabování měny.
"Deficit běžného účtu je jenom přirozeným důsledkem globalizace," říká profesor Cooper, který působil v roli náměstka na americkém ministerstvu financí.
Gates se řídil učebnicemi
Buffet, jenž oznámil, že proti dolaru uzavřel "velmi dlouhou pozici", začal americkou měnu prodávat už v roce 2002. Soros a Gates se k němu přidali až loni v Davosu. "Soros a Gates se řídili ekonomickými učebnicemi, které říkají, že deficity nemohou trvat věčně," myslí si ekonom Deutsche Bank Peter Garber. "Učebnicové poučky však nemusí vždy platit," dodává Garber.
Garberovi kolegové z Deutsche Bank spatřují chybu v Gatesově předpovědi slabého dolaru v nedostatečném docenění efektu globalizace a rostoucí síly čínské ekonomiky. Ve světě totiž podle nich funguje tak zvaný druhý Bretton-Wood, což je ekonomický systém pojmenovaný podle měnového režimu vzniklého po 2. světové válce.
Nová verze systému se podle Němců zakládá na čínské strategii růstu. Ten je hnaný hlavně exportem povzbuzeným nákupem amerických státních cenných papírů, díky němuž zůstává čínský jüan podhodnocený.
"Takové nákupy cenných papírů drží dole americké úrokové sazby, což stimuluje spotřebitele k většímu utrácení a pomáhá importu," říká Garber. "Obchodní bilance se tak dostává do stále většího deficitu, který však nutně nevede k oslabování měny," dodává německý ekonom.
Tyto vztahy budou podle Garbera fungovat ještě několik dalších let. Ty firmy a jednotlivci, kteří sázejí i nadále na pokles dolaru, mezi něž patří třeba i investiční banka Merrill Lynch, se tak mohou dočkat dalších ztrát.
Měnu držely sazby
Někteří analytici však Němcům oponují a "druhý Bretton-Wood" považují za velmi zjednodušenou teorii.
Ekonom Nouriel Roubini, který je také jedním z účastníků ekonomického fóra v Davosu, věští výše popsanému vztahu brzký konec. "Díky tomu, že Čína zrušila loni v červnu pevné svázání své měny s dolarem, očekávám v příštím roce zhodnocení jüanu nejméně o 10 procent," předvídá Roubini. "Čína pak nebude potřebovat takové množství amerických státních cenných papírů. Negativní dopad obchodního deficitu se záhy projeví."
Martin Feldstein, prezident cambridgeského Národního ústavu pro ekonomický výzkum, odmítá teorii ekonomů Deutsche Bank úplně. "Dolar rostl v loňském roce především díky politice Fedu, který zvyšoval úrokové sazby. To je však jen přechodné řešení, uvidíme, jak si dolar povede, až Fed se zvyšováním sazeb přestane. Očekávám, že americká měna začne oslabovat," prohlásil Feldstein.
Dolar ztratil od začátku roku oproti euru téměř čtyři procenta. Včera se prodával za 0,81 eura.
Setkají se zde totiž, mimo téměř dvou a půl tisíce investorů a finančních expertů, i Bill Gates, George Soros a Warren Buffet - tři miliardáři, kteří si v loňském roce vsadili proti americké měně, a prodělali tak milióny.
Někteří experti tvrdí, že za jejich špatné odhady může právě úzká provázanost světových ekonomik.
Deficit nemusí mít vliv
"Starému dobrému dolaru nastanou krušné časy," prohlásil na loňském Světovém ekonomickém fóru Gates. A podle své předpovědi se také zachoval. Stejně jako Soros a Buffet, další dva z elitního klubu nejbohatších mužů USA.
Dolar se však oproti tradiční teorii, která říká, že ekonomika nemůže dlouho fungovat s deficitem běžného účtu, zotavil v roce 2005 z tříletého propadu. Harvardský profesor Kenneth Rogoff přitom píše ve své studii z loňského roku, že americká měna by podle tradiční teorie musela oslabit o 40 procent, aby vyrovnala deficit Spojených států v rekordní hodnotě 6,5 procenta HDP.
Ekonomové německé Deutsche Bank spolu s profesorem Harvardské univerzity Richardem Cooperem ale tvrdí, že zisky, které si dolar v roce 2005 připsal (oproti euru posílil o 14 a proti jenu dokonce o 15 procent) potvrzují spíše teorii podle které deficit běžného účtu nemusí nutně znamenat oslabování měny.
"Deficit běžného účtu je jenom přirozeným důsledkem globalizace," říká profesor Cooper, který působil v roli náměstka na americkém ministerstvu financí.
Gates se řídil učebnicemi
Buffet, jenž oznámil, že proti dolaru uzavřel "velmi dlouhou pozici", začal americkou měnu prodávat už v roce 2002. Soros a Gates se k němu přidali až loni v Davosu. "Soros a Gates se řídili ekonomickými učebnicemi, které říkají, že deficity nemohou trvat věčně," myslí si ekonom Deutsche Bank Peter Garber. "Učebnicové poučky však nemusí vždy platit," dodává Garber.
Garberovi kolegové z Deutsche Bank spatřují chybu v Gatesově předpovědi slabého dolaru v nedostatečném docenění efektu globalizace a rostoucí síly čínské ekonomiky. Ve světě totiž podle nich funguje tak zvaný druhý Bretton-Wood, což je ekonomický systém pojmenovaný podle měnového režimu vzniklého po 2. světové válce.
Nová verze systému se podle Němců zakládá na čínské strategii růstu. Ten je hnaný hlavně exportem povzbuzeným nákupem amerických státních cenných papírů, díky němuž zůstává čínský jüan podhodnocený.
"Takové nákupy cenných papírů drží dole americké úrokové sazby, což stimuluje spotřebitele k většímu utrácení a pomáhá importu," říká Garber. "Obchodní bilance se tak dostává do stále většího deficitu, který však nutně nevede k oslabování měny," dodává německý ekonom.
Tyto vztahy budou podle Garbera fungovat ještě několik dalších let. Ty firmy a jednotlivci, kteří sázejí i nadále na pokles dolaru, mezi něž patří třeba i investiční banka Merrill Lynch, se tak mohou dočkat dalších ztrát.
Měnu držely sazby
Někteří analytici však Němcům oponují a "druhý Bretton-Wood" považují za velmi zjednodušenou teorii.
Ekonom Nouriel Roubini, který je také jedním z účastníků ekonomického fóra v Davosu, věští výše popsanému vztahu brzký konec. "Díky tomu, že Čína zrušila loni v červnu pevné svázání své měny s dolarem, očekávám v příštím roce zhodnocení jüanu nejméně o 10 procent," předvídá Roubini. "Čína pak nebude potřebovat takové množství amerických státních cenných papírů. Negativní dopad obchodního deficitu se záhy projeví."
Martin Feldstein, prezident cambridgeského Národního ústavu pro ekonomický výzkum, odmítá teorii ekonomů Deutsche Bank úplně. "Dolar rostl v loňském roce především díky politice Fedu, který zvyšoval úrokové sazby. To je však jen přechodné řešení, uvidíme, jak si dolar povede, až Fed se zvyšováním sazeb přestane. Očekávám, že americká měna začne oslabovat," prohlásil Feldstein.
Dolar ztratil od začátku roku oproti euru téměř čtyři procenta. Včera se prodával za 0,81 eura.
