Extrémní bída dál stahuje Romy ke dnu
Šok z reformy za dva roky skončil, romská menšina se však nadále propadá do chudoby.
Převládající názor sociálních expertů potvrzuje i vládní zpráva o situaci romského obyvatelstva.
Materiál, který předložil vicepremiér Pál Csáky, konstatuje: "Reforma sociálního systému měla na Romy převážně negativní dopad, protože míra jejich chudoby se prohloubila, především v marginalizovaných regionech."
Vládní odborníci se pokusili odhadnout počet slovenských Romů a došli k číslu 320 tisíc. Z toho více než polovina žije v segregovaných městských ghettech a venkovských osadách. Na sociálních dávkách z nich žije 87 procent.
Příkladem přehlížených regionů jsou především Prešovský a Košický kraj, kde je celkem 432 romských ghett, víc než polovina na Slovensku. Zpráva uvádí, že téměř 50 tisíc Romů žije v osadách z chatrčí, kde není voda, elektřina, plyn ani asfaltová silnice.
Propad Romů způsobily podle vládní zprávy škrty, které snížily příjmy nejchudších rodin na polovinu. Zároveň se nepodařilo nabídnout Romům práci, která by umožnila výpadek příjmů nahradit.
Alexander Mušinka z Prešovské univerzity říká, že snížení dávek nakonec nebylo tak radikální: "Hladomory nejsou. Lidé ale mají chronický nedostatek hotovosti." Nižší dávky podle něho do určité míry vyvažují nepřímé dotace. Například chudé děti dostávají ve škole zadarmo obědy, prospěchová stipendia, dotují se veřejně prospěšné práce.
Také podle Mušinky má reforma problémy, protože stát ani obce zatím nedokážou pracovat s nezaměstnanými. Ze systému se podařilo odříznout skupinu, která pracovala načerno a dávky brala jen na přilepšenou. Část těch, kteří potřebovali jen přimět k větší aktivitě, práci našla, to ale neplatí pro východoslovenské regiony s vysokou nezaměstnaností.
Mušinka však připomíná, že existuje ještě třetí skupina, která je ochotná pracovat, nedokáže se však orientovat na pracovním trhu. Řešením by podle něho byl systém chráněných pracovních míst. O něco takového se pokouší nové reformní kroky, které například dotují podnikatele, kteří dají místo lidem z rizikových skupin.
"V nejbližší době nečekám v sociální situaci Romů dramatické změny, to však neznamená, že jsem optimistou," dodává prešovský výzkumník.
Skeptičtější je jeden z autorů vládní zprávy Karel Novák, podle kterého nadále chudnou střední romské vrstvy: "Největší dopad měla reforma na ty, kdo dokázali s dávkami vyjít a bydleli ve městech," říká. Připomíná, že stále přicházejí zprávy o stěhování neplatičů, v poslední době z Michalovců, Kežmarku, Žiaru nad Hronom.
O tom, že se široké vrstvy Romů propadají nadále do chudoby, je přesvědčena i kurátorka Andrea Bučková z Banské Bystrice. "Lidé se přizpůsobili prohlubující se chudobě," říká také Ondřej Poduška, který na východním Slovensku pracuje pro Nadaci Milana Šimečky. Počet lidí, kteří opouštějí městské byty a stěhují se do venkovských osad, prý průběžně roste: "Tím přibývá lidí, kteří bydlí nelegálně a mohou kromě přídavků na děti přijít o všechny sociální dávky," dodává Poduška.
Romy prý stejně silně zasáhla i reforma zdravotnictví, zavádějící poplatky za návštěvu u lékaře. "K doktorovi se prostě nejde nebo se to odkládá, až je někdy pozdě. Například v Rudňanech za poslední dva roky bylo asi pět dětských úmrtí na banální nemoci, jako je chřipka, jen proto, že nebylo na doktora," říká Poduška.
