Mladíci, kteří proměňují východního souseda

Bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn působil v české politice poněkud exotickým dojmem. Žádný další mladý ekonom či právník se západním vzděláním, plynně hovořící několika světovými jazyky, vyznačující se kultivovaným vystupováním, se nenajde ani ve vládě, ani ve sněmovně. Nikoho takového nenabízí ani opozice. Lidé tohoto typu nemají v česku o politiku zájem.
Na Slovensku by diplom MBA z De Paulovy univerzity v Chicagu Martina Jahna nebyl v politice považován za elitní, nýbrž pouze za kvalitní vzdělání.
Mnoho mistrů vlády Mikuláše Dzurindy, kteří proměnili Slovensko, jsou totiž slovenskými "yuppies". Profesionály se vzděláním ze západních univerzit, suverénně se pohybující v prostředí mezinárodních institucí od Washingtonu po Brusel. A pokud takoví nejsou oni sami, mají poradce tohoto stylu.
Slovenskou justici měnil dvaatřicetiletý Daniel Lipšic. Majitel titulu doktora práv z nejlepší univerzity světě: amerického Harvardu.
Spoluautorem penzijní reformy, která směruje polovinu odvodů dnešních třicátníků do soukromých penzijních fondů, byl osmadvacetiletý Miroslav Beblavý s diplomem ze skotské univerzity St. Andrews.
Ministru Rudolfu Zajacovi pomáhal vymýšlet novou podobu zdravotnictví třicátník Pavol Pažitný, který vystudoval Central European University v Budapešti. Tuto prestižní školu provozuje miliardář George Soros.
I přinejmenším několik stovek Čechů se může pochlubit prestižními diplomy z Harvardu či Oxfordu. Pokud se ale po studiích vrátí, míří do soukromých firem: do právních kanceláří či konzultačních společností, počítačového byznysu. Ty jim nabízejí atraktivní platy i práci.
"Politika je mnohem méně přitažlivá. Chybí chuť do reforem. A platy nemotivují vůbec," říká absolvent Cambridge, ekonom Ondřej Schneider, který působil jako poradce několika ministrů a dnes přednáší ekonomii na Univerzitě Karlově.
Na Slovensku je vše jinak. "Atraktivních míst v konzultačních firmách či právních kancelářích je výrazně méně než v Praze. Je tady stále mnohem méně firemních centrál, které taková místa nabízejí," říká hlavní ekonom slovenské pobočky ING Ján Tóth. Sídlo této banky v bratislavské Jesenské ulici je nesrovnatelně menší než honosná centrála na pražském Andělu.
Kromě nedostatku příležitostí v soukromých firmách přitáhla mladé vzdělané Slováky i reformní doba. A vůle Dzurindových vlád zcela změnit Mečiarovské Slovensko a vrátit ho zpět do Evropy. Na západě vzdělaní právníci a ekonomové si tak v praxi mohli vyzkoušet teorie, o kterých na studiích četli v knihách. "To je šance, kterou dostáváte jednou za život. Ve vyspělé západní společnosti by ji nikdy nedostali. Dá vám to výjimečnou životní zkušenost, kterou navíc dokážete v budoucnu velmi dobře prodat. Takovým lidem pak nabízejí výborná místa, jak soukromé firmy tak mezinárodní instituce," říká Eugen Jurycza z Institutu pro ekonomické a sociální analýzy v Bratislavě.

Související