Když v novoroční televizní debatě předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek zdůrazňoval, že budou lákat voliče na svůj program, premiér Jiří Paroubek mu odvětil, že on už bude prezentovat své konkrétní výsledky.
Ve volebním roce ulevila jeho vláda na daních skutečně většině společnosti. Od prvního února, kdy dostanou lednovou výplatu, budou mít o tři sta až čtyři sta korun vyšší čisté příjmy všichni lidé s příjmem do třiceti tisíc korun.
Nejnižší daňová sazba klesne z 15 na 12 procent. I v druhém pásmu se daň sníží z 20 na 19 procent.
Odpočitatelné položky navíc nahradí daňové bonusy. Ty jsou výhodnější právě pro lidi s nižšími příjmy.
Bonus pro rodinu
I po tomto snížení však odvody státu zůstanou na evropské poměry vysoké. A to i v porovnání se zeměmi, které jsou proslulé vysokými daněmi. Platí to i pro rodiny s nízkými příjmy, na které vláda své daňové škrty zaměřila.
Čech, který vydělá 12 tisíc korun hrubého, odvede státu spolu se svým zaměstnavatelem i po tomto poklesu na dani 39,8 procenta svých příjmů. Podle statistiky OECD zaplatí Fin s platem na stejné úrovni státu 38,6 procenta příjmu a Francouz pouhých 32,5 procenta. Brit pak pošle státu jen 20,1 procenta svých příjmů.
Hlavní zátěží totiž zůstává sociální pojištění, daně z příjmů byly už před tímto poklesem na evropské poměry nízké.
Jediná šance na úsporu
Jedinou chvílí, kdy i zaměstnanci s vysokými příjmy mohou dosáhnout na některou z vládních úlev, je doba, kdy se jeden z rodičů stará o malé děti. Při vyúčtování daní za minulý rok mohou poprvé využít společného zdanění manželů. Stát jim pak vrátí až několik desítek tisíc korun, které mu loni na zálohách zaplatili.
Tato výhoda však padá ve chvíli, kdy i druhý z partnerů nastoupí do práce. Podle sociologických průzkumů si totiž lidé většinou berou partnery s podobným vzděláním a dosahují tak i srovnatelných příjmů. Jejich "příjmy" se liší pouze v době, kdy jeden z partnerů obětuje kariéru kvůli starosti o děti.
Zbytečné účty
Již při daňovém přiznání za minulý rok budou moci využít živnostníci vyšších paušálů. Ubude jim tak byrokracie, protože už nemusí zakládat faktury a účty. Nejvíce si polepší zemědělci, kteří si mohou jako náklady odečíst částku na úrovni 80 procent svých příjmů. Kdo bude mít náklady vyšší, musí je i nadále dokládat účty.
Rok 2006 přináší nižší daně i firmám. Sazba daně klesne z 26 na 24 procent. Sociální i občanští demokraté chtějí firemní daně dále snižovat. Právě o podnikové daně se v příštích letech odehraje ostrý souboj v Evropské unii.
Německo a Francie prosazují minimální daň pro firmy. Nová německá vláda Angely Merkelové si dokonce vepsala do programu, že bude prosazovat omezení přísunu peněz z evropských fondů pro země, které nabídnou firmám nižší sazby. Tento záměr však nemá vážnou šanci na úspěch, protože každá země má právo ho vetovat.
Ve volebním roce ulevila jeho vláda na daních skutečně většině společnosti. Od prvního února, kdy dostanou lednovou výplatu, budou mít o tři sta až čtyři sta korun vyšší čisté příjmy všichni lidé s příjmem do třiceti tisíc korun.
Nejnižší daňová sazba klesne z 15 na 12 procent. I v druhém pásmu se daň sníží z 20 na 19 procent.
Odpočitatelné položky navíc nahradí daňové bonusy. Ty jsou výhodnější právě pro lidi s nižšími příjmy.
Bonus pro rodinu
I po tomto snížení však odvody státu zůstanou na evropské poměry vysoké. A to i v porovnání se zeměmi, které jsou proslulé vysokými daněmi. Platí to i pro rodiny s nízkými příjmy, na které vláda své daňové škrty zaměřila.
Čech, který vydělá 12 tisíc korun hrubého, odvede státu spolu se svým zaměstnavatelem i po tomto poklesu na dani 39,8 procenta svých příjmů. Podle statistiky OECD zaplatí Fin s platem na stejné úrovni státu 38,6 procenta příjmu a Francouz pouhých 32,5 procenta. Brit pak pošle státu jen 20,1 procenta svých příjmů.
Hlavní zátěží totiž zůstává sociální pojištění, daně z příjmů byly už před tímto poklesem na evropské poměry nízké.
Jediná šance na úsporu
Jedinou chvílí, kdy i zaměstnanci s vysokými příjmy mohou dosáhnout na některou z vládních úlev, je doba, kdy se jeden z rodičů stará o malé děti. Při vyúčtování daní za minulý rok mohou poprvé využít společného zdanění manželů. Stát jim pak vrátí až několik desítek tisíc korun, které mu loni na zálohách zaplatili.
Tato výhoda však padá ve chvíli, kdy i druhý z partnerů nastoupí do práce. Podle sociologických průzkumů si totiž lidé většinou berou partnery s podobným vzděláním a dosahují tak i srovnatelných příjmů. Jejich "příjmy" se liší pouze v době, kdy jeden z partnerů obětuje kariéru kvůli starosti o děti.
Zbytečné účty
Již při daňovém přiznání za minulý rok budou moci využít živnostníci vyšších paušálů. Ubude jim tak byrokracie, protože už nemusí zakládat faktury a účty. Nejvíce si polepší zemědělci, kteří si mohou jako náklady odečíst částku na úrovni 80 procent svých příjmů. Kdo bude mít náklady vyšší, musí je i nadále dokládat účty.
Rok 2006 přináší nižší daně i firmám. Sazba daně klesne z 26 na 24 procent. Sociální i občanští demokraté chtějí firemní daně dále snižovat. Právě o podnikové daně se v příštích letech odehraje ostrý souboj v Evropské unii.
Německo a Francie prosazují minimální daň pro firmy. Nová německá vláda Angely Merkelové si dokonce vepsala do programu, že bude prosazovat omezení přísunu peněz z evropských fondů pro země, které nabídnou firmám nižší sazby. Tento záměr však nemá vážnou šanci na úspěch, protože každá země má právo ho vetovat.
