Ceny českých blue chips v letošním roce pokračovaly díky neustávajícímu přílivu nových investic v růstu. Za poslední tři roky tak přidávají bez zahrnutí dividend průměrně neuvěřitelných 47 procent ročně.
Zatímco v předešlých letech byl hlavním důvodem pozitivního náhledu investorů na český trh pokles jeho rizikovosti po vstupu do EU a s tím smazávání rozdílů v ocenění našich a západoevropských akcií, v letošním roce již ocenění českých firem díky kondici našeho hospodářství vzrostlo nad průměr unie.
Více než stoprocentními přírůstky se přitom mohly pochlubit energetické firmy ČEZ a Unipetrol.
První z těchto dvou premiantů těží z globálně rostoucích cen elektrické energie, když s ním přitom ve výši nákladů můžou soupeřit snad jen polské elektrárny.
Unipetrol pak po "úspěšné" privatizaci rychle dohání rozdíly v ocenění proti ostatním firmám z oboru, které skokově získávaly díky ropné krizi již před rokem.

Perspektivní dividendy
Mnoho investorů se s výhledem do nového roku ptá, zda můžou růsty na české burze pokračovat. Aktuální ocenění tuzemského trhu se zdá vysoké, energetický boom je pravděpodobně za vrcholem, žádná privatizační story se nečeká.
Při bližším pohledu na jednotlivé tituly ale zjistíme, že vyšší ocenění firem, jako je ČEZ nebo Zentiva, je naprosto oprávněné. Při téměř stejné rizikovosti jako západní konkurenti tyto firmy nabízejí jak vyšší ziskovost, tak především výrazně vyšší růstový potenciál.
S očekávaným celkovým zpomalením světového růstu budou také získávat na atraktivitě dividendově laděné tituly, které historicky vykazují ve srovnání s "nedividendovými" tituly nadprůměrnou výkonnost.
Objem vyplácených dividend na českém trhu přitom stabilně roste a jeho dividendový výnos by měl hravě překonat dvě procenta obvykle vyplácená v USA.
Vývoj v příštím roce se tak již asi nebude podobat letošnímu honu na lišku, kdy se kupovalo všechno s nálepkou CEE (Central and Eastern Europe).
Vzhledem ke kvalitě titulů obchodovaných na BCPP ale můžeme očekávat solidní růst na úrovni dvojnásobku nominálního HDP, tedy okolo patnácti procent.

Tři hlavní skupiny akcií
Po ukončení privatizace Českého Telecomu a Unipetrolu můžeme tituly na BCPP rozdělit na expandující, dividendové a potenciální cíle převzetí.
Mezi jednoznačně růstové společnosti, tedy mezi společnosti u nichž bude vývoj kursu záviset především na úspěchu expanze, můžeme zařadit skupinu ČEZ a realitního investora Orco.
Stěžejním cílem, jehož akvizice by pro ČEZ znamenala definitivní zařazení do Evropské energetické "extraligy", je největší polská elektrárna Kozience. Ta vedle velkého instalovaného výkonu nabízí díky blízkosti Polska také významné synergické efekty. ČEZ by se pak pravděpodobně pokusil umístit svoje akcie i na polské burze.
I další cíle ČEZ jsou ale zajímavé: Největší rumunská distribuce Elektrica Mutenia Sud, monopolní makedonská distribuce a nakonec několik menších elektráren v Polsku a na Ukrajině.
Často diskutované prolomení důlních těžebních limitů na Mostecku a s tím spojená obnova uhelných elektráren pro ČEZ už tak důležitá nebude. V záloze má variantu s výstavbou další jaderné elektrárny.
Druhá ze zmiňovaných firem Orco (OPG) se ČEZ podobá snad jen tím, že je obchodovaná na stejném parketu. V oblasti nemovitostí asi vůbec nelze dosáhnout dominantního postavení, nicméně nedávná akvizice monopolního operátora hotelů na ostrově Hvar a plánovaná podobná akvizice na ostrově Korčula v Chorvatsku možná z OPG udělají hlavní hybnou sílu v oblasti.
Přitom obor realit je jedním z posledních, kde ještě stále probíhá sbližování ocenění CEE k západní Evropě. To OPG zaručuje další růst hodnoty jeho portfolia.
Nejvýraznějším kandidátem na převzetí je po získání největší rumunské banky BCR rakouská Erste Bank. Tato banka má velice atraktivní pozici předního hráče v CEE regionu, chybí jí ale kapitál pro další rozvoj.
Lovit v místních vodách už se chystá například druhá největší světová finanční skupina Citigroup. Pro investory tak bude velice zajímavý chystaný sekundární úpis akcií Erste Bank v objemu 2,4 miliardy eur.
Výnosnou spekulací na dividendu se pak může stát Český Telecom, který již naznačil výplatu dividend a zpětný odkup akcií až ve výši 180 Kč na akcii, což nyní odpovídá výnosu 35 procent. V případě zpětného odkupu akcií by ale vyvstala i možnost stažení titulu z burzy.
Nejzajímavější vývoj pro investory ale na českém trhu poskytuje výrobce generických léčiv Zentiva. Obor levných generických léků je díky tlaku Evropských vlád na snížení nákladů ve zdravotnictví v kursu.
Zentiva je lídrem na trzích v ČR, na Slovensku a v Rumunsku. Po velké rumunské akvizici si pravděpodobně dá nějaký čas na oddych, pak ale můžeme čekat akvizici na doposud roztříštěných farmaceutických trzích v Polsku a v Rusku. Přitom její akcionářská struktura nabízí možnost převzetí samotné Zentivy některou významnou mezinárodní farmaceutickou skupinou.

Vliv politiky
V příštím roce bude mít na vývoj burzy kromě hospodaření jednotlivých podniků vliv i politika. Volby v polovině roku můžou zamíchat kartami například u státem ovládaného ČEZ. Prodej balíku v ceně stovek miliard je vítaným přilepšením pro každého, kdo si chce naklonit přízeň voličů, v lepším případě by mohl být po volbách použit pro nastartování důchodové reformy.
Velký vliv může mít politika i na farmaceutický průmysl. Naopak pozitivní by bylo třeba rozhodnutí o privatizaci státních podniků České správy letišť a České pošty formu primárního úpisu jejich akcií na burze. Stát by tak nahradil soukromé společnosti, které se zatím na parket BCPP nehrnou.
Při celkovém pohledu se tedy ani v roce 2006 na české burze nemusíme bát nudy.
Autor je analytikem společnosti Cyrrus, a. s., obchodníka s cennými papíry

Jak tento rok rostla pražská burza

Související