Británie hodlá předložit příští týden nový návrh rozpočtu EU na léta 2007 až 2013. Včerejší oznámení Londýna přišlo poté, co se v pondělí zveřejněný britský návrh stal terčem kritiky Evropské komise a mnoha členských zemí, uvedla agentura Reuters. Ostré kritice musel Londýn čelit i včera, kde se v Bruselu sešli ministři zahraničí členských zemí. Bylo to zcela v duchu "čtyřiadvacet proti jednomu". Žádná země totiž není spokojena. Přetahování o unijní peníze vyvrcholí příští týden na summitu premiérů a hlav členských států.
Britský ministr zahraničí Jack Straw vzápětí po jednání novinářům řekl, že v příštích dnech bude jednat se svými protějšky ze zemí unie o novém návrhu. "Prostor pro dohodu je malý," uvedl.
"Britové budou muset předložit nový návrh, který bude fér ke všem. Nicméně všichni se včera shodli, že konečně jsou na stole konkrétní čísla a je o čem jednat. Vůle přijmout rozpočet je," uvedl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Není však třeba podle něj vést "bitvu až do krve" o absolutní výši dotací, pokud bude pro země jednodušší peníze z rozpočtu čerpat.
Británie se rozhodla seškrtat předchozí lucemburský návrh rozpočtu o více než 24 miliard eur a nejvíce si opasek budou muset utáhnout noví členové pětadvacítky. Ze strukturálních fondů přijdou o čtrnáct miliard a jen samo Polsko jako největší z nich zhruba o šest. Právě Polsko bude patrně největším odpůrcem britského návrhu mezi novými zeměmi. "Je to pro nás nepřijatelný návrh," řekl polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz. Polští nacionalisté dokonce jeho vládu vyzvali, aby v případě schválení nevýhodného návrhu přestala Varšava posílat peníze do unijní kasy.
"Na to existuje jednoduché řešení. Státu se každým dnem započítávají úroky z prodlení. Ty se pak každý měsíc navyšují o 0,25 procentního bodu. Takový postup schvaluje i Evropský soudní dvůr," reagoval na zprávy z Polska Robert Soltyk, mluvčí komisařky pro rozpočtové záležitosti Dalii Grybauskaiteové. Vstřícněji k úsporám přistupují Slováci, pobaltské státy, ale také Češi. Premiér Tony Blair totiž nováčkům přislíbil jednodušší přístup k penězům a snížil jejich povinnost spolufinancovat dotované projekty. Škrtání na vrub nováčků se však rozhodně nezamlouvá Evropské komisi, která se obává, že propast mezi chudými a bohatými oblastmi se ještě prohloubí. Za chudé státy se už postavily Belgie nebo Dánsko, které pohrozily, že dohodu o rozpočtu, pokud se nezmění, zablokují.
Významně do hry o finance zasáhne Francie. Prezident Jacques Chirac už Londýn upozornil, že to, co si Británie ukrojila ze své slevy z příspěvku do unijní kasy, je málo. Blair navrhl, že se vzdá asi osmi miliard eur za celé sedmileté období. Francie však bude jistě ochotna k ústupkům v rozpočtu, pokud se škrty nedotknou zemědělských dotací a dojde-li k dohodě o přeřazení restauračních služeb do nižší sazby daně z přidané hodnoty. Kvůli negativnímu postoji německého ministra financí na úterním jednání Rady ministrů totiž přibyla na agendu summitu i problematika nižších sazeb DPH. Menší odvody pro hospodské slíbil Chirac v roce 2002. Kdyby se mu podařilo tento slib naplnit, bude podle analytiků povolnější u rozpočtu.
