Růst reálné kupní síly obyvatel letos podle ekonomů přesáhne čtyři procenta. Důvodem je pokračují růst mezd. V minulém čtvrtletí si Češi v průměru vydělali 18 833 korun hrubého.
Pracovníci si tak proti loňsku polepšili o téměř 1100 korun. Soukromníci přitom přidávali opatrněji než stát. "Již pět čtvrtletí v řadě rostou mzdy ve veřejném sektoru rychleji než v soukromém podnikání," všímá si David Marek z Patria Online.
Výsledkem je zvýšení průměrné mzdy u některých státních zaměstnanců nad průměrnou úroveň zaměstnanců soukromých podnikatelů. Helena Horská z Raiffeisenbank uvádí příklad za všechny: průměrný plat ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení překonal průměrnou mzdu zaměstnanců soukromých realitních kanceláří.
"Vezmeme-li v úvahu, že se blíží volby, není se čemu divit," říká Vladimír Pikora z Volksbank. Zároveň připomíná, že soukromníci si více hlídají mzdové náklady podle toho, jak se jim daří.
Například Vítkovice Heavy Machinery vyplatila svým zaměstnancům o 600 korun více, než garantovala kolektivní smlouva. Průměrný plat v této společnosti, která zaměstnává zhruba 2700 lidí, dosáhl po třech čtvrtinách letošního roku 19 325 korun. Růst se projevil především v pohyblivých, motivačních částech mezd. "Zjednodušeně řečeno: výkonnost firmy, produktivita práce a hospodářský výsledek se vyvíjely tak, že jsme vypláceli odpovídající prémie," řekl generální ředitel vítkovických strojíren Milan Beněk.
Hranici 19 000 korun by přitom měla podle ekonomů překročit průměrná mzda za celý letošní rok v hospodářství jako celku. Příští rok pak podle odhadů překročí 20 000 korun měsíčně.
Růst mezd je podle ekonomů právě takový, aby domácnostem pozvedl náladu k utrácení a přitom nevyvolával akutní inflační nebezpečí. Zvýšení kupní síly přišlo právě před klíčovým svátkem všech prodejců - Vánocemi. "Spotřeba domácností, která se dosud držela na uzdě, tak výrazně oživí," domnívá se Horská.
Zvyšování mezd zatím ekonomové ani centrální banka nepovažují za nezdravé, neboť jednotkové mzdové náklady rostou pomaleji než produktivita práce.
"Jsou tu ale dva ohrožující faktory, které by mohly mít na další vývoj negativní vliv," uvádí prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Prvním z nich je možnost neúměrného růstu mezd ve státním sektoru, druhým nepřiměřený růst minimální mzdy, a s tím spojené vzlínání růstu ostatních mezd. Tyto aspekty by mohly být příčinou nepřiměřeného růstu průměrné mzdy v roce 2006, dodává zástupce podnikatelů.
Samotnou průměrnou mzdu přitom pobírá jen málo zaměstnanců. Podle Českého statistického úřadu dostávají nižší plat skoro dvě třetiny lidí. Statistika navíc nezahrnuje podniky s méně než 20 zaměstnanci. Malé firmy přitom vyplácejí o více než čtvrtinu nižší platy než je průměr.

Kolik vydělávají lidé v Česku