Soud: Stát nemusí platit

Stát ušetřil více než dvě miliardy korun a na stejnou sumu se marně těšili podílníci vytunelovaných CS fondů. Městský soud v Praze totiž včera vyhověl odvolání Ministerstva financí. To mělo podle lednového rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 zaplatit investiční společnosti Akro jako nynějšímu správci fondů zhruba dvoumiliardovou náhradu. Ministerstvo mělo zaplatit za to, že stát v roce 1997 nezastavil převod peněz podílníků fondů do zahraničí, a nezabránil tak jednomu z největších bankovních tunelů v Česku.
V první instanci soud Akru vyhověl a po zvážení role Ministerstva financí přiřkl Akru náhradu zhruba ve výši dvou miliard. Tentokrát ale bylo vše jinak. "Odvolání jsme vyhověli kvůli nedostatečné aktivní legitimaci žalobce," oznámil mluvčí Městského soudu v Praze Jan Eliáš. Jinými slovy - Akro není podle městských soudců oprávněno žádat náhradu, jelikož už dříve vysouzenou dvoumiliardovou pohledávku prodalo za 650 miliónů další osobě - kyperské firmě Naval Architect Shipping.
Kypřané by ji teoreticky vymáhat mohli, ale dvoumiliardovou pohledávku nyní uplatňují v rámci konkursu Plzeňské banky, která jako někdejší depozitář CS fondů předloni zkrachovala právě kvůli neschopnosti uhradit - tehdy ještě Akru - v roce 2003 soudně uznanou sumu.

Spor ještě nekončí

"Soud případ včera neposuzoval věcně. Jsme přesvědčeni, že Akro je oprávněno náhradu od státu žádat. Podáme dovolání k Nejvyššímu soudu," oznámil po vynesení rozsudku právní zástupce Akra Jiří Voršilka. Popřel, že by investiční společnost chtěla dostat zaplaceno dvakrát. Náhrada od státu by se totiž snížila o sumu, kterou Naval vymůže v konkursu. Podle pražského právníka Petra Rudlovčáka lze jen obtížně posuzovat případnou vinu ministerstva na převedení peněz CS fondů do ciziny. "Celé to byl dobře zorganizovaný obrovský podvod. Možná, že pak selhal úředník, který měl podobné finanční převody na starosti, ale pracoval zřejmě pod obrovským časovým tlakem," míní Rudlovčák.
Mluvčí Ministerstva financí případ včera nekomentoval, je však zřejmé, že stát je, alespoň prozatím, ušetřen platby, která vzhledem k narůstajícím úrokům roste měsíčně řádově o milióny.
Zklamání proto včera neskrývali podílníci CS fondů, kterých přišla k soudu zhruba dvacítka. Ve fondech je zhruba 750 miliónů korun a případná další kompenzace od státu by zvýšila celkovou hodnotu o více než miliardu.

Plzeňská banka bez viny?

O tom, že vina na podvodu s CS fondy neleží přímo na Plzeňské bance, je přesvědčena i její likvidátorka Marie Kučerová, která ve zkrachovalém peněžním ústavu působí souběžně s konkursním správcem. Kučerová míní, že banka převodu peněz fondů zabránit nemohla, vymáhaná dvoumiliardová pohledávka je nepravomocná, a k prohlášení konkursu tedy nebyl ani důvod. "Pokud by soud přiznal nárok Akra na náhradu od státu, bylo by zřejmé, že vina byla jinde než v Plzeňské bance. Ta takhle jen zbytečně přijde o veškerý majetek a věřitelé stejně dostanou sotva polovinu svých pohledávek," vyjádřila se včera likvidátorka.
Nejasnou roli hraje v případě i kyperský Naval, firma s neznámými vlastníky, která není v Česku registrována a která nyní figuruje jako největší věřitel Plzeňské banky. Spekuluje se o jejím možném napojení na dřívější vlastníky skupiny Motoinvest. Z konkursu si zřejmě odnese polovinu ze své dvoumiliardové pohledávky. "Pochopitelně počítáme, že dostaneme výrazně více, než byla kupní cena," vyjádřil se před časem právní zástupce Navalu Petr Vališ.

Další procesy

Trestní rovinu konkrétních aktérů celého podvodu v těchto dnech řeší také Městský soud v Praze, který po řadě odvolání řeší vinu čtveřice mužů, napojených před časem na obchodníka s cennými papíry společnost Umana. Právě zástupce této firmy byl v roce 1997 na začátku kauzy, když v Plzeňské bance, spravující tehdy CS fondy, předložil notářský zápis, podle kterého akcionář CS fondů - firma Kos-Mos - vyměnil představenstvo, a to okamžitě nechalo převést více než miliardu korun na účet Umany u pražské pobočky Giro Credit Sparkassen. Peníze měly být fiktivně použity na nákup akcií - prakticky bezcenných - Drůbeže Příšovice. Peníze následně zmizely v cizině.
Spekuluje se také, že obžalovaná čtveřice patřila spíše k pěšákům a skutečný organizátor tunelu stále uniká spravedlnosti.

Plzeňská banka (PB) a tunel na CS fondy

polovina 90. let - PB jako depozitář CS fondů v majetku Motoinvestu.
1996 - Z PB odchází Motoinvest, vlastníkem Agrobanka v likvidaci.
1997 - Banka převádí 1,2 miliardy z CS fondů na účet Umana u Girocredit Praha. Peníze mizí z Girocredit Praha na účtech v zahraničí. MF nezasáhlo. Nový správce fondů - Akro - žaluje PB a společnost Umana.
2001 - Tresty vězení pro čtveřici bývalých manažerů firmy Umana, žalovaní se odvolali.
2003 - Soud nařizuje, aby banka vyplatila Akru náhradu 2,1 miliardy Kč. Neschopnost úhrady vede ke konkursu PB.
2004 - Akro prodává pohledávku kyperskému Navalu.
2005 - Obvodní soud pro Prahu 2 nařídil státu zaplatit 2 miliardy Akru za neochráněné CS fondy. MF nemusí platit, uspělo s odvoláním. U Městského soudu v Praze pokračuje líčení s manažery Umany.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru