"Vliv skupin organizovaného zločinu v Kosovu i v okolních zemích zasahuje hluboko do politiky a společnosti vůbec," uvádí v interview pro HN analytička bruselského Střediska pro evropskou politiku Lucia Montanarová-Jankovská. Její specializací je bezpečnostní situace na Balkánu a boj proti zločinnosti.

HN: Co můžete říci o propojení mezi některými bývalými vůdci Kosovské osvobozenecké armády (UCK) a organizovaným zločinem?
Vskutku je mnoho důkazů o propojení UCK s pašováním drog a lidí i o stycích s dalšími kriminálními organizacemi. Avšak v postkonfliktních situacích člověk nemá vždy na výběr, s kým bude jednat. Mnozí ale soudí, že EU i USA ve vztazích s novými vůdci, například UCK, postupovaly až příliš delikátně a diplomaticky. A staré napojení na organizovaný zločin existuje i dnes.

HN: Otevírá se reálná možnost, že Kosovo bude nezávislým státem?
Zatím je příliš brzy na to, abychom řekli, že Kosovo bude již brzy nezávislé. O konečném statutu Kosova se stále hodně jedná. Možnostmi jsou rozsáhlá autonomie nebo podmíněná nezávislost. Obě možnosti s sebou nesou značná politická i bezpečnostní rizika.
Charta OSN a helsinský akt stanoví, že nelze měnit hranice či násilím vzít demokratickému státu území. Může se to stát jen dobrovolně. Vyslanec OSN Marti Ahtissari začne nejdříve pracovat na dohodách, jichž lze dosáhnout snadněji. Jsou to decentralizace, otázky vlastnictví a bezpečnostní standardy. Pak asi na jaře 2006 začnou rozhovory o konkrétnějších otázkách spojených se statutem Kosova a pak jednání o statutu samém.

HN: Co z těchto rozhovorů bude vyplývat pro boj proti organizovanému zločinu v Kosovu?
Ať už ale bude konečný statut jakýkoli, EU naléhavě potřebuje ráznější a koordinovanější boj proti organizovanému zločinu v oblasti. A při začleňování buď nezávislého Kosova, nebo Kosova jako části Srbska do EU si bude moci klást podmínky. Pokrok v boji proti organizovanému zločinu bude nezbytnou podmínkou pro získání ekonomické pomoci a pokroku v jednáních o vstupu do EU.

HN: Myslíte si, že evropské státy nebojují proti gangům kosovských Albánců důsledně a dostatečně efektivně z politických důvodů? Že nechtějí zasáhnout proti kosovským představitelům, kteří jsou podezírání ze styků s organizovaným zločinem, protože nechtějí ohrozit stabilitu?
Souhlasila bych s tím, že v tomto tvrzení jsou prvky pravdy, ale jde o opravdu citlivou záležitost. Avšak hlavním důvodem nedostatečné efektivnosti EU v boji proti organizovanému zločinu v oblasti je nedostatečné zaměření na různé druhy nezákonné činnosti (pašování drog, zbraní a lidí) a nedostatečná koordinace mezi různými institucemi. Organizovaný zločin od konce války v Kosovu vzkvétá. Nedostatek jasné odpovědnosti v důsledku nevyřešeného statutu velmi omezuje účinnost boje proti organizovanému zločinu a prospívá kriminálním sítím.
Související