Náklady na vývoz do Ruska sníží dotace z Bruselu
Proniknout na neznámé trhy není jednoduché, zejména pro výrobce z menších zemí, jako je Česko. Přesto je to možné - stačí využít znalostí jazyka, místních zvyklostí a navíc si zlevnit výdaje dotacemi z Evropské unie.
Ruskojazyčné trhy jsou obrovským potenciálem, kam se upírají naděje řady podnikatelů z Evropy i Ameriky. Češi mají proti ostatním výhodu, které často neumějí využít: znalost ruštiny a značku kvalitní výroby, které tamní obyvatelé dodnes uznávají.
Vstup na ruský trh není jednoduchý, což potvrzují i zavedení exportéři. "Každá zásilka bižuterie se clí tak bedlivě jako dodávky zlata," říká například členka představenstva Jablonex Group Zdeňka Truhlářová.
Průtahy celních úředníků a časté ztráty zásilek, ba i celých kamiónů odrazují řadu českých exportérů. Řešení ale existuje - nábytkáři to dokazují vytvořením takzvaného exportního klastru. Zhruba desítka domácích výrobních družstev spojuje své síly, aby svou produkci prosadila na ruském trhu. Pokud se to podaří, mohou si odepsat až polovinu nákladů - zaplatí je dotace z Bruselu určené na průnik na nové trhy.
"Já už jsem si tu cestu prošel - v Ukrajině i v Rusku. Mám své sklady, ředitele, montéry, účetního, obchodní zástupce. Umíme zboží vozit, za celou dobu se nám neztratil jediný náklad, jediný kamión. Na přepravu používáme místní zavedené firmy, ale dodávky kontroluje český zástupce," říká Zdeněk Blažek, předseda představenstva výrobního družstva Dřevojas ze Svitav. Právě tato firma je průkopníkem vstupu středně velkých českých nábytkářů na ruský trh.
Uplácet není nutné
"Stejné je to s celními sklady. Nemáme prostoje, nemusíme ale nikoho uplácet. Máme prostě neustále aktuální informace. Komu chybí, má problémy a zboží leží ve skladech a čeká třeba na chybějící dokumentaci. Stálo nás to ovšem hodně času a úsilí. Proč by toho nemohli využít jiní?" ptá se Blažek.
Stejně tak by samozřejmě rád pro svou společnost využil "konkurenčních" výrobků, které posílí pozici nejen jeho firmy, ale i české jméno na trzích Společenství nezávislých států.
"O tyto trhy stojíme, stát hodlá průnik exportérů tímto směrem maximálně podporovat," tvrdí náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Exportní politika státu do budoucna počítá i s přenosem českého know-how do levnějších východních teritorií.
"To je logické, jsou tam levnější suroviny i pracovní síla - my musíme konkurovat kvalitou a dodávat zboží s větší přidanou hodnotou," říká Blažek. Čeští dodavatelé zboží především do Ruska se setkávají s jevem, který v Evropě neznají. Zájem je buď o levné až "podnákladové" dodávky, nebo naopak o luxusní zboží.
Vydělat se dá podle odborníků na obojím. "Nyní na podzim se nás na ukrajinském veletrhu ptali, zda umíme udělat koupelnu na klíč. Dělají totiž holobyty," popisuje konkrétní zkušenost Blažek. Jako výrobce koupelnového nábytku pak samozřejmě potřebuje partnery na práce, které neprovádí. "Když to totiž nevezmete, přijdete o velkou část trhu. Zvládnutí takové objednávky naopak zabezpečí další zakázky," dodává.
Moskva? Extrémní klienti
Zejména moskevští zákazníci ale vynikají i druhým extrémem: nezajímá je funkčnost ani kvalita zboží. Stačí, že je nejdražší na trhu.
"Je to specifická, ale velká skupina zákazníků. Přijdou a poručí si nejdražší zrcadlo do koupelny nebo bidet s automatickým spuštěním hudby v koupelně," potvrzuje prodavačka Marina Grigorijevna z jednoho luxusního moskevského domu. I to ale mohou čeští a evropští výrobci zajistit - a Brusel jim k tomu dokonce dodá nemalé dotace.
Na první tři roky se dá od EU získat velká finanční podpora při vstupu na nové trhy - na výstavy, pronájem ploch, propagaci, výpočetní systémy a podobně. Je to až polovina potřebné investice. Peníze ovšem musí firmy vynaložit předem a teprve poté žádat o dotační podporu.
