České domácnosti opustily svou tradiční tendenci spořit peníze na běžné účty či vkladní knížky. Vyplývá to z dlouhodobého průzkumu Českého statistického úřadu.
Pro chování tuzemských domácností v posledních deseti letech je typické, že růst jejich příjmů v podstatě pohltila vyšší spotřeba, uvádí se v analýze ČSÚ. Vklady na účty klesají - od roku 2000 skoro na polovinu - lidé zato stále více peněz ukládají do dříve neznámých finančních instrumentů.
Vkladní knížky jsou pasé
"Na vkladní knížky už se nikdo ani neptá, ale nové formy uložení úspor využívají lidé stále víc a jsou k nim i přístupnější než dříve. Nejvíc je zájem o stavební spoření, investiční fondy a penzijní spoření. Zatím ale stále chtějí především poradit. Těch, co přicházejí s jasnou představou, je menšina," uvádí zkušenosti z praxe Hana Slonková, osobní bankéřka z České spořitelny.
"Je to pochopitelné," říká hlavní ekonom Patria Online David Marek. "Jednak se za posledních deset let domácnosti naučily hospodařit a v plné míře využívají instrumenty se státní podporou. Tedy životní pojištění, stavební spoření nebo penzijní připojištění," vypočítává ekonom.
Češi objevili i výhodnost podílových fondů. "Svědčí to o snaze klientů zvýšit výnos svých úspor, konzervativní přístup však u nich stále převažuje, zájem je spíš o zajištěné fondy," upozorňuje Pavel Hejzlar z ČSOB. Mizivé jsou ale investice domácností do akcií.
"Stát, i když to myslí z určitého hlediska dobře, pokřivuje svými podporami finanční trh i rozhodování domácností," obává se Marek.
Dluhy rostou, krize nehrozí
Domácnosti se ale také stále rychleji zadlužují. Dluhy jsou ovšem hlavně dlouhodobého charakteru a lidé půjčené peníze využívají zejména na financování bydlení. Ekonomové je proto nepovažují za nezdravé.
Hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření dosáhly 232,6 miliardy korun a v polovině letošního roku se na celkové zadluženosti domácností podílely ze 72,4 procenta.
"Lidé přitom nesplácejí jen dvě až tři procenta těchto úvěrů, zatímco u spotřebitelských úvěrů překročilo nesplácení 12 procent," poukazuje na rozdíl Petr Dvořák z Vysoké školy ekonomické v Praze. Objem úvěrů na bydlení v následujících letech stále poroste, shodují se ekonomové. "Češi se stále více ve svém postoji k penězům přibližují zvyklostem lidí ve vyspělých ekonomikách. To je pro banky pochopitelně dobrá zpráva, protože to pro ně znamená velký potenciál, zejména v oblasti investičních produktů a hypoték," připomíná Hejzlar.
Nedostatkem prostředků totiž banky netrpí, i když hrubé úspory domácností klesají. Zejména od roku 2000 je totiž tento pokles kompenzován přílivem vnějších zdrojů. Do Česka mezi lety 1995 až 2005 ročně přicházelo v průměru asi 137,8 miliardy korun přímých zahraničních investic, v letech 1998 až 2002 dokonce 226 miliard korun ročně.
Ještě v polovině 90. let patřili Češi k nejšetrnějším v Evropě, když odkládali 14,4 procenta svých příjmů. Nyní je to jen 7,8 procenta. Nejvíce dnes spoří Maďaři, a to 17,3 procenta z příjmů.
