Polský zlotý při zahájení obchodování ve Varšavě oslabil asi o jedno procento až na 3,9354 za jedno euro. "Impulzívním" poklesem kursů reagovala také Varšavská burza cenných papírů. Její index WIG se odpoledne dostal pod 31 800 bodů.
Finanční trhy spoléhaly na to, že se prezidentem stane Donald Tusk, požadující rázné ozdravení veřejných financí. "Ale zároveň už počítaly s určitým rizikem, že se vítězem stane Kaczy#241#ski, neboť poslední předvolební průzkumy byly zhruba padesát na padesát. Zpráva o jeho zvolení tedy není nějaký blesk z čistého nebe," komentoval Radomír Jáč, hlavní analytik společnosti PPF Asset Management.

Čekání na kompromis
Podle agentury Reuters by se burzy měly záhy uklidnit. Kaczy#241#ského konzervativní strana Právo a spravedlnost jedná s koaličním partnerem - liberálně naladěnou Občanskou platformou Donalda Tuska. Společnou řeč chtějí najít ještě tento týden.
"Hlavní riziko pro finanční trhy spočívá v tom, k jakému kompromisu obě strany dospějí," sdělil agentuře Reuters Marcin Mroz, hlavní ekonom varšavské SG Bank. "Zdá se, že se představy stran jednajících o koalici vzdalují, z čehož nemůže pro ekonomiku vzejít nic dobrého," obává se Robert Beange z investiční banky Lehman Brothers.
Kaczy#241#ski není podle expertů muž, který bude tlačit reformy dopředu potřebným tempem. Navíc, jeho vítězstvím si pozici v Polsku vydatně upevnili konzervativci, kteří chtějí mj. zachovat silný vliv státu v ekonomice.
Obě strany, které by měly utvořit koaliční vládu, slibují, že během následujících čtyř let výrazně sníží schodek veřejných financí (letos se čeká kolem čtyř procent HDP).
"Chceme mít stoprocentní jistotu, že daňová zátěž bude v Polsku klesat a schodek veřejných financí půjde rok co rok dolů," prohlašuje Jan Rokita, hlavní vyjednávač za Občanskou platformu.
Podle něj lze jedině tak vytvořit předpoklady pro to, aby největší středoevropská ekonomika dlouhodobě dosahovala alespoň pětiprocentního tempa růstu. To by mělo vést k poklesu nezaměstnanosti, jejíž osmnáctiprocentní míra je nejvyšší v celé Evropské unii, připomněla agentura Bloomberg.

Postoj k reformě se liší
Občanská platforma prosazuje mj. jednotnou patnáctiprocentní daň z příjmu fyzických i právnických osob. Právo a spravedlnost si ale přeje zachovat progresívní zdanění osobních příjmů (19, 30 a 40 procent).
Odlišné jsou rovněž představy koaličních partnerů o ozdravování veřejných financí. Občanská platforma je velice ambiciózní a chtěla by každý rok škrtat výdaje ve výši 10 až 15 miliard zlotých, zvláště výdaje sociální.
Naproti tomu Kazcy#241#ského strana Právo a spravedlnost prosazuje, aby se schodek veřejných financí příští čtyři roky stabilizoval na zhruba 30 miliardách zlotých ročně. S tím, že hrubý domácí produkt oroste, a země se tak bude blížit ke tříprocentnímu maastrichtskému kritériu.

Kaczy#241#ski: euro počká
Lech Kazcy#241#ski je znám svým vlažným vztahem k euru. Uznává sice, že jeho zavedení by Polsku přidalo na přitažlivosti mezi investory, ale spěchat nemíní. Pochybuje o tom, že měnová zóna funguje efektivně, a také se obává "nadvlády" Evropské centrální banky.
Právo a spravedlnost hodlá o zavedení společné měny uspořádat referendum. Občanská platforma má jasno: společnou měnu si přeje zavést už v roce 2009. Nejspíš ale bude muset z tohoto požadavku slevit.
"Rýsuje se pozdější zavedení eura v Maďarsku a nyní se to začíná jevit také v Polsku," podotýká Radomír Jáč.
To může ovlivnit chování finančních investorů, kteří nejen v Polsku, ale celé střední Evropě sázejí na to, že někdy kolem roku 2010 bude v regionu obíhat euro. Nejistota by mohla snížit přitažlivost celé střední Evropy.
Kdyby se nová polská vláda jasně zavázala, že bude usilovat o zavedení společné měny během pěti let, pak by to finančním trhům zřetelně signalizovalo, že v dohledné době nastane pokles úrokových sazeb v Polsku.
A také to, že tamní měna bude mít tendenci před zavedením společné měny posilovat.
Rychlejší scénář přijetí eura by byl příznivější i pro investory do dluhopisů. Znamenal by totiž, že polské úrokové sazby se budou rychleji přibližovat k sazbám v eurozóně.

Polsko - reakce trhů na zvolení prezidenta