Pouhý jeden metr včera otevřeného dálničního úseku Vyškov - Vrchoslavice stál tolik, co dobře vybavený automobil Škoda Fabia, tedy 294 tisíc korun. Bez daně.
Metr podobně členité dálnice A17 v Německu z Drážďan do Breitenau přitom stál v přepočtu jen 227 tisíc korun.
"Výstavba dálnic v Česku je drahá. Projekty jsou velice luxusní, navíc je obtížná příprava. Musí se dělat ústupky různým organizacím a dotčeným obcím," uvedl Jiří Petrák, ředitel české pobočky inženýrské společnosti Mott MacDonald. Na základě její oponentury stát ušetřil desítky miliard korun, když pro stavbu severomoravské dálnice D47 zrušil dohodu s izraelskou firmou Housing & Construction a dálnici začal stavět ve své režii.
Stavba dálnic se v Česku prodražuje kvůli požadavkům obcí, které si přejí až desítky kilometrů dlouhé dálniční přivaděče a mimoúrovňové křižovatky, soudí Petrák. Navíc výběrová řízení obsahují takové podmínky, které vylučují širší soutěž.
"Odmítám názor, že stavíme draze. Je pravda, že jsou úseky, kde kilometr stojí 150 miliónů, ale také více než miliardu korun. Závisí to na konkrétních geologických podmínkách, není tunel jako tunel," tvrdí Pavel Švagr, šéf SFDI, státního Fondu dopravní infrastruktury. Hustota osídlení v Česku je podle něj vyšší než v okolních zemích, a proto je s výstavbou dálnic spojena řada prací s přeložkami inženýrských sítí, staví se i více dálničních přivaděčů. Přesto Švagr připouští, že výstavbu je možné zlevnit.
"Soutěží se podle jednoho kritéria, tím je cena. Připravujeme proto soutěže o více kritériích. Druhým pilířem je kvalitní projekt. Nyní chystáme širší oponentní řízení, aby se vybral projekt s optimálními náklady. A třetím prvkem jsou cenové mantinely," vysvětlil Švagr.
V každé zemi se staví v jiném prostředí. Proto fond loni finančně podpořil studii Ředitelství silnic a dálnic zjišťující měrné náklady liniových staveb. Studie má sloužit pro vytvoření takzvaného zrcadla cen, z nějž je možné odvodit maximální přípustný cenový limit pro konkrétní úsek dálnice. Poprvé se kritérium limitní ceny použilo pro přípravu obchvatu Jablunkova a pro tunely Dobrovského na obchvatu Brna.
"Dopravní infrastruktura v Česku, na rozdíl třeba od Rakouska, je dlouhodobě podfinancovaná. My doháníme, co jinde desítky let funguje," dodal ředitel SFDI. Připomněl, že dálnice D1 byla vyprojektována v roce 1938 a měla vést až na Podkarpatskou Rus. Od té doby se však intenzita dopravy podstatně změnila a původní projekt se musel upravovat.
Nejdražší z pětadvaceti dálničních úseků je ve Slovinsku, kde kilometr spojení mezi městy Šentvid a Koseze stál v přepočtu 859 miliónů korun. Třetinu dálnice ale tvoří tunely, což stavbu prodražilo.
Délka tunelů a mostů patří mezi objektové charakteristiky staveb a umožňuje hrubé srovnání s tím, že neříká nic o profilu krajiny. Most může být stejně dlouhý, ale vysoký deset nebo šedesát metrů. A pak se náklady liší.
V hrubém srovnání pětadvaceti evropských dálničních úseků ceny českých a slovenských dálnic figurují v horní polovině žebříčku, zatímco ceny dálnic v Německu, Řecku či Rakousku jsou nižší.

Ceny výstavby dálnic v Evropě

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru