"Osobně si myslím, že v odhadu inflace nebudeme od odborů daleko," souhlasil guvernér centrální banky Zdeněk Tůma. Analytici ČNB v současnosti zpracovávají podklady pro bankovní radu, která se má riziky inflace zabývat asi za deset dní.
Letošní růst mezd nijak nevybočuje z vývoje celé ekonomiky a není proinflačním faktorem, prohlásil po včerejším jednání s odboráři Tůma.
Jako vždy ale odmítl komentovat, co od vývoje mezd očekává ČNB v příštím roce.
Riziko přenosu cen energií do celkové inflace je relativně vysoké a jsou zde faktory, které budou tlačit inflaci nahoru, připustil Tůma. Jde například o souběh drahé ropy, plynu nebo odsunuté zvýšení daně z tabáku na příští rok.
Zaměstnanost stagnuje
Přetrvávajícím problémem trhu práce je ovšem dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, shodli se odboráři s centrální bankou. Důvody ale vidí rozdílně.
Vysoké investice podle odborů nepřispívají k vyšší zaměstnanosti, protože pouze nasávají odborníky z končících zastaralých provozů. Další bariérou je drahé bydlení v oblastech s pracovními příležitostmi a odborné školství, které nereaguje na potřeby podnikatelů.
Guvernér Tůma vidí ovšem problém na rozdíl od odborů i v tom, že nový zákoník práce, který je právě ve sněmovně, neumožňuje pružnější pracovní vztahy a naopak utužuje roli odborů. Centrální banka se podle něj v tomto shoduje se závěry Legislativní rady vlády, která roli odborů v zákoníku nepovažuje za přiměřenou.
Štěch ale kritiku označil za klišé a vyzval experty ČNB, aby si zákoník prostudovali. Role odborů se proti současnosti podle něj neposouvá ani o milimetr. Naopak například napomůže při dojíždění za prací, protože umožňuje firmám částečně hradit dopravu zaměstnanců do práce.
Konkrétní růst mezd v soukromé sféře ovlivní dva základní faktory - ekonomická situace konkrétního podniku a mzdová dohoda s odbory. V některých velkých podnicích, kde působí více odborových organizací, je ale taková dohoda obtížná.
Pravidelně se taková situace opakuje na Českých drahách, letos ji řešily i ČSA. "Myslím, že těch případů bude méně, odborové organizace se, doufám, poučily," uvedl oborový předák Štěch s tím, že český parlament právě tento problém nyní řeší a při nedohodě by mělo platit stanovisko těch odborových organizací, které jsou "silnější" a zastupují nejvíce zaměstnanců.
"Máme dohodu na tři roky dopředu," předvídá klid zbraní mluvčí ČSA Jitka Novotná. Zaměstnanci mimo letců dostanou přidáno 5,3 procenta, letci letos 12,5 a další dva roky 15,5 procenta.
Průměrná hrubá mzda vzrostla v letošním druhém čtvrtletí o 965 korun na 18 763 korun měsíčně. Zaměstnanci si tak v průměru měsíčně vydělali o 5,4 procenta více než ve stejném období loni. Reálná mzda, tedy mzda po očištění růstu cenové hladiny, se zvýšila o 3,7 procenta.
Letošní růst mezd nijak nevybočuje z vývoje celé ekonomiky a není proinflačním faktorem, prohlásil po včerejším jednání s odboráři Tůma.
Jako vždy ale odmítl komentovat, co od vývoje mezd očekává ČNB v příštím roce.
Riziko přenosu cen energií do celkové inflace je relativně vysoké a jsou zde faktory, které budou tlačit inflaci nahoru, připustil Tůma. Jde například o souběh drahé ropy, plynu nebo odsunuté zvýšení daně z tabáku na příští rok.
Zaměstnanost stagnuje
Přetrvávajícím problémem trhu práce je ovšem dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, shodli se odboráři s centrální bankou. Důvody ale vidí rozdílně.
Vysoké investice podle odborů nepřispívají k vyšší zaměstnanosti, protože pouze nasávají odborníky z končících zastaralých provozů. Další bariérou je drahé bydlení v oblastech s pracovními příležitostmi a odborné školství, které nereaguje na potřeby podnikatelů.
Guvernér Tůma vidí ovšem problém na rozdíl od odborů i v tom, že nový zákoník práce, který je právě ve sněmovně, neumožňuje pružnější pracovní vztahy a naopak utužuje roli odborů. Centrální banka se podle něj v tomto shoduje se závěry Legislativní rady vlády, která roli odborů v zákoníku nepovažuje za přiměřenou.
Štěch ale kritiku označil za klišé a vyzval experty ČNB, aby si zákoník prostudovali. Role odborů se proti současnosti podle něj neposouvá ani o milimetr. Naopak například napomůže při dojíždění za prací, protože umožňuje firmám částečně hradit dopravu zaměstnanců do práce.
Konkrétní růst mezd v soukromé sféře ovlivní dva základní faktory - ekonomická situace konkrétního podniku a mzdová dohoda s odbory. V některých velkých podnicích, kde působí více odborových organizací, je ale taková dohoda obtížná.
Pravidelně se taková situace opakuje na Českých drahách, letos ji řešily i ČSA. "Myslím, že těch případů bude méně, odborové organizace se, doufám, poučily," uvedl oborový předák Štěch s tím, že český parlament právě tento problém nyní řeší a při nedohodě by mělo platit stanovisko těch odborových organizací, které jsou "silnější" a zastupují nejvíce zaměstnanců.
"Máme dohodu na tři roky dopředu," předvídá klid zbraní mluvčí ČSA Jitka Novotná. Zaměstnanci mimo letců dostanou přidáno 5,3 procenta, letci letos 12,5 a další dva roky 15,5 procenta.
Průměrná hrubá mzda vzrostla v letošním druhém čtvrtletí o 965 korun na 18 763 korun měsíčně. Zaměstnanci si tak v průměru měsíčně vydělali o 5,4 procenta více než ve stejném období loni. Reálná mzda, tedy mzda po očištění růstu cenové hladiny, se zvýšila o 3,7 procenta.
