Šéfka křesťanských demokratů (CDU) dovedla přetavit těsné volební vítězství v kancléřské křeslo. Teď stojí před dalším úkolem: naplnit předvolební reformní ambice. Ve vládě, kde bude její vliv značně rozředěn ministry ze sociální demokracie (SPD), to nebude lehké.

"Bude zapotřebí řada kompromisů," naznačil i předseda SPD Franz Müntefering. Merkelová připouští, že jí čeká v příštím funkčním období hodně práce. "Jsem šťastná, ale vím, že před námi stojí hodně úkolů," řekla agentuře Reuters.
Už příští pondělí začínají koaliční jednání, která by měla připravit program příští vlády. Stěžejní jsou přitom čtyři body. Prvním má být zvýšení výdajů na vědu a výzkum na tři procenta hrubého domácího produktu do roku 2010.
Křesťanští demokraté chtěli dále reformovat daň z příjmu, vytvořit novou podobu tarifních dohod a také srovnat nezdanitelné položky pro dospělé a děti.

Prosadit představy bloku pravicových stran nebude jednoduché. Podobu reformy trhu práce i financí budou významně určovat sociálně demokratičtí ministři.
Také návrhy, jak postavit na nohy systém sociálního zabezpečení, představí spíše pohled SPD. Ekonomové se proto vyjadřovali značně zdrženlivě k šanci, že Merkelová bude moci rychle prosadit plánované reformní kroky. "V této konstelaci nejsou dobře průchodné strukturální reformy trhu práce či změn sociálního systému," uvedl mnichovský analytik Andreas Rees z banky HVB Group.

Co bude muset CDU ze svého programu oželet?
Součástí povolebních dohod byla i úmluva, že příští vláda zřejmě nebude nic podstatného měnit na tarifních dohodách. Tedy: křesťanští demokraté chtěli, aby se firmy a zaměstnanci mohli snadněji dohodnout na obcházení smluv, které stanoví platy - pokud by to pomohlo udržet pracovní místa. Firmy jsou totiž nyní vázané kolektivními smlouvami. Ústupek v tomto bodě značně rozladil představitele zaměstnavatelů. Domnívají se, že to ztíží konkurenceschopnost firem a také vytváření nových míst.

Sporné jsou i další body, kde se čekají tvrdá jednání. SPD se s CDU/CSU málo shoduje na tom, jak konsolidovat veřejné finance. Vytčený cíl - v roce 2007 dodržet maastrichtská kritéria schodku veřejných financí, který by neměl přesáhnout tři procenta, sdílejí oba partneři. Studie Kolínské univerzity všal tvrdí, že bez rázných kroků by schodek vzrostl až na osm procent v roce 2025.

Partneři se ale liší v tom, kde hledat masívní úspory, kde omezit například sociální výdaje.
Shoda se těžce bude hledat i v zahraniční politice. Zřejmě se oslabí osa Berlín - Paříž - Moskva, která německé politice dominovala. "Dosavadní otisk SPD na zahraniční politické vztahy bude méně zřetelný," řekla agentuře Reuters analytička Katinka Baryschová z Centra pro evropskou reformu. Očekává se, že Merkelová se pokusí oživit vztahy s Washingtonem. Schröder byl výrazným oponentem války v Iráku, z jejího odmítání dokonce učinil ústřední téma své kampaně při volbách v roce 2002.

Obtížná jednání zřejmě čekají oba partnery při hledání vztahu k Turecku. SPD podporuje jednání o budoucím členství Ankary v EU, naopak strany CDU/CSU jsou jedněmi z jeho nejhlasitějších odpůrců, upřednostňují "privilegované partnerství" pro Turecko.

Kdo bude kdo?

Ministr financí
Kandidátem na tento post je Peer Steinbrück, někdejší premiér Severního Porýní-Vestfálska, který již předtím pracoval jako zemský ministr financí a podílel se na všech významných daňových diskusích. Jedním z hlavních bodů, které bude muset zvládnout, je reforma daně z příjmu. Dnes její rozpětí činí 15 - 42 %. CDU/CSU požaduje snížení horní hranice o dva procentní body, SPD naopak prosazuje zvýšení. Projednávat se bude také zvýšení DPH, čehož chtějí dosáhnout unionisté.

Ministr hospodářství
Tento post zřejmě připadne současnému bavorskému premiérovi Edmundovi Stoiberovi, který se kromě jednotného evropského trhu bude muset věnovat například také novým technologiím. Jeho možnosti jsou ale omezené, na rozdíl od svého předchůdce totiž nebude spravovat trh práce, který byl vyhrazen zvláštnímu ministerstvu. I tak by navíc nemohl prosadit jeden z hlavních volebních bodů unie - uvolnění tarifní politiky.
Právě souhlas CDU/CSU se zachováním současných, velmi nepružných, pravidel byl jedním z ústupků za to, že Angela Merkelová získala post kancléře.

Ministr zdravotnictví
Sporný resort zdravotnictví zůstane v rukou SPD, a tím pádem i "staré" ministryně Ully Schmidtové. Ta se již od roku 2002 snaží provést reformu sociálního a zdravotního pojištění. Přestože si unie a SPD v mnoha bodech odporují, je pravděpodobné, že by se mohly dohodnout na zavedení větší konkurence ve zdravotnictví, tedy například možnosti pojišťoven uzavírat smlouvy přímo s lékaři, a ne pouze s jejich svazy.

Ministr práce
Kdo se bude muset zhostit nejdůležitějšího úkolu v oblasti hospodářské politiky - snížení vysoké nezaměstnanosti, nebylo včera ještě vůbec jasné.
Jedním z možných kandidátů je sám předseda SPD Franz Müntefering. Dosud oblast práce spadala pod ministerstvo hospodářství, nyní ale byla odloučena a spadá do pravomoci SPD.

Ministr školství
Novou šéfkou resortu se má zřejmě stát Annette Schawanová z CDU, která tento post od roku 1995 zastává v zemské vládě Bádenska Württemberska. Vzhledem k špatnému hodnocení Německa v různých mezirodních studiích, se bude muset zasadit o reformu školství.

Související