Takzvané emerging markets - rozvíjející se trhy (EM) - totiž znovu překonávají svým výkonem vyspělé burzy. Jeden z nejlepších výkonů podává region střední Evropy, když indexy v Budapešti letos posílily o 50 procent, v Praze přidaly 34 procent a Varšava hlásí zhodnocení přes dvacet procent.
Začátek posledního čtvrtletí je však velmi rozpačitý, když minulý týden region výrazně ztrácel. Během čtvrtku například propadla pražská burza o 4,5 procenta což byla největší ztráta za posledních sedm měsíců. Je to logické odevzdání části zisků, nebo varování pro následující období?

Obavy z inflace v USA
Korekce na rozvíjejících se trzích (Česko je i po vstupu do Evropské unie stále řazeno do tohoto segmentu) následovala po vývoji v USA. Na amerických trzích se objevily obavy investorů z rostoucí inflace.
Po přírodních katastrofách v podobě hurikánů rostly ceny energií, které způsobují inflační obavy. Poznámka představitele americké centrální banky (Fedu) o tom, že inflace je blízko horní hranice tolerance, spustila vlnu výprodejů na burzovních trzích. Implikace v podobě vícenásobného zvednutí sazeb je samozřejmě pro akcie negativní.
Nutno však podotknout, že tak zásadním překvapením pro investory sledující ekonomická data by to být nemělo. Futures indikovaly ještě alespoň dvojnásobné zvýšení sazeb do začátku příštího roku. Pokles trhů tak spíše svědčil o sentimentu investorů než o reálných datech.
Vyšší úrokové sazby v USA způsobují zvyšování rozdílu mezi dluhovými instrumenty rozvíjejících se trhů a amerických vládních papírů. Aktiva na EM se tak stávají méně atraktivní. Zahraniční investoři vyhledávají riziková aktiva v době nízkých úrokových sazeb, při jejich zvyšování naopak dávají přednost bezpečí v podobě amerických vládních bondů.

V ČR již akcie levné nejsou
Spektakulární růst regionu střední Evropy v uplynulých čtyřech letech byl založen na několika faktorech. Tituly byly ve srovnání s vyspělými zeměmi hluboce fundamentálně podhodnoceny. V souvislosti se vstupem nových zemí do Evropské unie začala takzvaná konvergenční hra spočívající v porovnávání ukazatelů srovnatelných společností. Dalším faktorem bylo snižování spreadu dluhových nástrojů a existence nízkých výnosů amerických dluhopisů.
Pohled na současný stav již nabízí odlišný obrázek. Aspekt rozdílu dluhových instrumentů doznal změn v podobě zvyšování spreadů. Ocenění českých titulů také nelze označit za podhodnocené. Většina českých blue chips je naopak na základě poměrových ukazatelů téměř srovnatelná s tituly na západ od naší hranice.
Zajímavý pohled navíc nabízí starý dobrý ukazatel P/E. Současné P/E pro pražský index PX-D převyšuje 30, očekávané P/E pro příští rok je umírněnějších 20. Ovšem stejná čísla pro americký SP 500 vyznívají daleko příznivěji, v podobě 18,5 a 15,5. Na základě těchto čísel a historických zkušeností lze dokonce nazvat hladinu pražské burzy za nadhodnocenou. Za existence nízkých domácích úrokových sazeb, větší dynamiky růstu českého HDP, příznivého makroekonomického prostředí s nízkou inflací, je ospravedlnitelné takové ocenění jen do určité míry.

Rozhodují velcí hráči
Přestože většině domácích investorů se zdálo tempo růstu většiny titulů překotné již nějakou dobu, přicházely velké zahraniční banky s novými nákupními doporučeními a cenové cíle pro jednotlivé tituly rostly jako houby po dešti. Do střední Evropy proudily peníze fondů a tato forma marketinku dostala indexy na rekordní maxima. Na technicky překoupeném trhu byly spouštěcím momentem pro korekci až globálními faktory v podobě zvyšování spreadů. Konečně se také našel první "odvážlivec" mezi velkými bankami - HSBC, jenž snížil doporučení pro zdejší region. To jen podtrhuje rozhodující úlohu zahraničních investorů na pražské burze.

Síla ekonomiky USA
Poslední makrodata v USA ukazují, že vliv hurikánů na ekonomiku nebude zásadní. Sílu americké ekonomiky by měly potvrdit reporty hospodaření firem za třetí čtvrtletí, jejichž zveřejňování startuje tento týden. Čeká se solidní meziroční růst o patnáct procent. Při absenci větších ziskových varování v minulých dnech by očekávání měla být naplněna.
Pokles cen ropy na dohled 60 dolarů za barel a snižování cen benzínu či zemního plynu pomůže navíc oslabit obavy z růstu inflace. Tyto aspekty dávají akciím na zahraničních trzích po rozpačitém začátku října šanci k růstu.
Zmíněné faktory hovoří pro větší zaměření investorů na zahraniční trhy. I když to nevypadá, že by se měla česká burza výrazně propadat, možné zamykání zisků a malý růstový potenciál většiny titulů není pro příští období pozitivní. Poprvé za čtyři roky bych tak doporučil zvýšit angažovanost na zahraničních trzích - hlavně v USA - vůči pražské burze.
Autor je makléřem Fio burzovní společnosti

051010-25 ()

Související