Univerzity začínají budovat studijní městečka

České vysoké školy se stále více snaží soustředit výuku do jediného místa. Přibývá univerzit, které vytvářejí samostatná vysokoškolská městečka, takzvané kampusy.
Do mnohamiliónových investic se školy pouštějí ze dvou důvodů. Chybí jim místo pro přibývající nové studenty a výuka koncentrovaná do kampusu je levnější.
Kvůli prvnímu důvodu se do více než pětimiliardové investice pustila Masarykova univerzita, druhá největší vysoká škola v České republice. V současné době má 31 tisíc posluchačů a nabírá další. První část kampusu pro pět tisíc studentů otevřela univerzita tento týden.
Představitelé dalších vysokých škol tvrdí, že hlavní výhody nových kampusů jsou ekonomické. "Vedou nás k tomu peníze, které utratíme za údržbu budov a náklady na služby. Moderní velké budovy jsou méně nákladné než staré domy. Ty jsou navíc od sebe dost vzdálené a o každý se musí starat samostatný tým lidí," říká rektor Českého vysokého učení technického v Praze Pavel Horáček.
"Kampusy nezatěžují dopravu ve městě, když studenti cestují mezi vysokoškolskými kolejemi a přednáškami. Škola je dostupnější, technicky lépe se propojí," uvedl rektor veřejné Vysoké školy polytechnické v Jihlavě Ladislav Jirků.
Právě jihlavská škola se od začátku buduje podle projektu studentských městeček. Vznikla nedávno a pro centrální výuku má vhodné podmínky. "Nemovitý majetek jsme získali od kraje, další prostory jsou vzdálené třicet metrů vzdušnou čarou," popisuje situaci rektor.
Zatímco v Jihlavě mohou již dopředu počítat se soustředěním budov a oborů na jedno místo, vysoké školy, které vznikaly postupně po staletí, se jen těžko přemisťují do větších celků.
"Nemáme na jednom místě ani koleje. Škola takto historicky vznikla a nejde s tím nic tak jednoduše udělat. Fakulty máme rozmístěné po celé Praze a nově už také v Kladně," dodal Horáček.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci má své učebny na pěti různých místech ve městě.
Příští rok proto začne univerzita stavět novou fakultu pro dva tisíce studentů a tři sta učitelů přímo v areálu kolejí, kde již funguje právnická fakulta a výzkum optiky. Investici 850 miliónů korun zaplatí stát. Přesto i potom budou přírodovědci studovat na dvou místech. "Některé věci jsou zkrátka nereálné. Na druhou stranu od nové soukromé vysoké školy, která se má stavět, bude náš kampus oddělen pouze řekou," sdělil kancléř Univerzity Palackého Tomáš Hrbek.
Kampusy navíc propojují výuku s výzkumem, což ve světě školám pomáhá vydělávat peníze.
Podle nejnovějšího vydání mezinárodní investiční zprávy Konference OSN pro obchod a rozvoj mezinárodní korporace stále častěji investují do vědy a výzkumu v zemích, které procházejí ekonomickou transformací. Česko je nadnárodními firmami zařazováno do druhé a třetí desítky zemí nejatraktivnějších pro výzkum a vývoj.

Související