O budoucnosti dítěte rozhoduje už správný výběr střední školy

Šance podobně nadaných dětí studovat vysokou školu se liší nejen ekonomickou situací jejich rodiny a vzděláním jejich rodičů, ale i výběrem střední školy.
Naposledy na to upozornil tým sociologů z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy ISEA, který před dvěma lety vydal publikaci "Vyšší vzdělání jen pro elitu?".
V ní Pavla Burdová, Ivana Procházková a Petr Matějů vycházeli z ministerských sond Maturant (jimi se ověřovala podoba jednotných maturitních zkoušek) a dat ze souborů "Uchazeč", v nichž se každoročně evidují základní údaje o uchazečích o studium na vysokých školách.
Experti si vyčlenili skupinu srovnatelně nadaných žáků a zjistili, že zájem o studium na vysoké škole z nich mají především gymnazisté (téměř 90 procent). Stejně nadaní studenti ze středních odborných škol uvažovali o dalším studiu jen v 50 procentech případů a žáci z učilišť s maturitou (se stejnými výsledky) jen ve 30 procentech případů.
"Jako alarmující se pak jeví zejména srovnání žáků s různými studijními předpoklady, studujících na různých typech škol," píší autoři.
Zatímco 75 procent gymnazistů, kteří v testech dopadli nejhůře - projevili tedy nejslabší studijní nadání - rozhodně hodlalo studovat vysokou školu, na učilištích o tomtéž neuvažovala ani polovina těch, kteří naopak v testech dopadli nejlépe. "Potvrzuje se tak hypotéza, že aspirace na vysokoškolské studium žáci vyjadřují především tím, jakou zvolí střední školu," uvedli.

Související