Čína? Nemáme důvod se jí bát
Co mají společného kostel v Portugalsku, hotely v Benátkách, londýnské letiště, moskevská márnice a česká Sazka Arena? Odpověď je prostá: jejich vnitřní vzhled je dán především výrobky z Hradce Králové. Přesněji řečeno, konglomerovaným kamenem, který tam vyrábí společnost Technistone.
Za poměrně komplikovaným názvem se skrývají různobarevné desky, které jsou podobné leštěné žule či mramoru. Například zmíněné márnici dávají příjemný temně rudý vzhled.
"Na konci devadesátých let dosahovaly tržby firmy 150 miliónů korun. Pro příští rok předpokládáme téměř 800 miliónů. Přes 95 procent produkce vyvážíme," říká Bořivoj Frýbert, šéf správní rady firmy Sindat Group, spolumajitele společnosti Technistone. Druhých padesát procent vlastní americká Technistone USA.
Podíl české firmy na celosvětovém trhu se pohybuje kolem čtyř až pěti procent. Trh přitom roste o zhruba pětinu ročně a je rozdělen mezi pouhých dvacet výrobců.
Nemáte rozbité zrcadlo?
Hradecká firma zaměstnává 150 lidí. Vysoká poptávka jí umožňuje pracovat nepřetržitě. Minulý týden otevřela novou linku za 500 miliónů korun. A díky ní si v následujících letech uleví v rámci investiční pobídky od 170 miliónů korun, například na daních.
Výroba desek vypadá na první pohled jednoduše. Celých 90 procent tvoří přírodní materiál. Ten je spojován pryskyřicí a vzhled jí dodávají barevné pigmenty. Pak stačí vzít všechny tyto složky, vhodně je namixovat, rozdělit na rovnoměrné dávky, prohnat pecí, posléze ochladit, nechat minimálně 24 hodiny "odpočinout", přeložit na další linku, vyčistit, vyhladit, oříznout a deska je hotová. Čas od času se namíchají jiné barvy, přidají k připravené směsi a namísto černého vyjede z linky bílý kámen.
Tak jednoduché to samozřejmě není. "Sháníme například rozbitá zrcadla, jejichž kousky dodávají našim deskám charakteristický lesk. Jelikož to není zrovna obvyklý odpad, musíme se poohlížet po celé Evropě. Ostatní výrobci dokonce přijali a pro označení výsledných výrobků obohacených kousky zrcadel používají námi vymyšlený název starlight," uvádí ředitel firmy Mojmír Balous. Klíčovou součástí výroby je podle něho vývoj vlastních barev: "Trvá to rok až dva," dodává Balous.
Také pracovní podmínky nejsou idylické. Stará výrobní linka se vyznačuje hned třemi neduhy. Začíná to prachem, který celkem logicky vzniká z dováženého kamene a následně vyráběných substrátů. Poté přichází na řadu místnost, v níž nelze necítit nepříjemný pach míchaných barev. A uprostřed linky k tomu přistupuje silný hluk. Faktem je, že v této části haly obsluhuje stroje minimum lidí.
Nová linka je o poznání kvalitnější. Ilustruje technologický vývoj. Obě totiž dodala italská rodinná společnost Breton, v této branži prakticky jediný dodavatel.
Jak na to?
Ze 150 zaměstnanců firmy Technistone pracuje pouze osm na pozici obchodní zástupce. Firma přitom obsáhne 45 klíčových zahraničních trhů. Mezi nimi vedle již zmíněných jsou to USA, Čína, Indie či arabské země Blízkého Východu.
Podle obchodního a marketinkový ředitele Sindat Group Karla Havlíčka bylo klíčem vybudování sítě výhradních zástupců. K jejich vytipování pomohly databáze firem, účast na veletrzích i dříve získané kontakty: "Každý partner dostává možnost zastupovat nás výhradně na daném trhu. Proto je jejich výběr důležitý. Z centrály děláme celosvětový marketink, tedy propagační brožury, infomateriály a podobně," říká Havlíček. Konglomerovaný kámen je unikátní i v tom, že ho zatím nevyrábí žádná čínská firma. Podle Havlíčka však není důvod k obavám z konkurence. "Ačkoliv to na první pohled nemusí vypadat, základem výroby je kvalitní vývoj. Úspěch je založen na schopnosti být invenční, a to především v použitých barvách."
Sindat se přitom k výrobě kamene dostal téměř náhodou. Koupil zkrachovalou společnost Bohemiastone, zaplatil za něj dlužné částky a převzal další závazky. Od té doby jdou všechny vydělané prostředky zpět do firmy. Technistone vydělává kolem deseti až patnácti miliónů korun. "Dohodli jsme se, že nebudeme vyplácet dividendy. Investujeme do rozvoje," doplňuje Bořivoj Frýbert.
