Ještě před rokem nebylo moc co oslavovat. Na 26. září 2004 sice - stejně jako na dnešek - připadal Evropský den jazyků, v nových zemích unie se o tom však radši taktně mlčelo. Brusel měl tou dobou pověst evropského Babylonu, kde se sice mluví polsky, maďarsky či česky, devět nových řečí EU tu ale nemá kdo tlumočit a překládat.
Za rok se však unijním institucím podařilo část restů dohnat. Přestože češtináři stále ještě na mnoha místech chybějí, rok a půl po rozšíření je už nemyslitelné, aby ve Štrasburku zasedali europoslanci a česká tlumočnická kabina zůstala prázdná. Přesně to se přitom loni běžně stávalo.

Přetahování o Čechy
"Oproti loňsku se to o moc zlepšilo," říká Ivana Čeňková, která pro parlament, komisi a Evropskou radu pracuje jako tlumočnice na volné noze.
Externistů, kteří složili speciální zkoušky a dokážou tlumočit z češtiny do angličtiny, francouzštiny nebo němčiny, je nyní asi šedesát. "Protože Evropský parlament má jen osm, Evropská komise šest a Evropský soudní dvůr pouze jednoho tlumočníka na češtinu, unijní instituce se o nás docela perou," přiznává Čeňková.
Pokud by komise neměla k dispozici externisty, dokázala by svými šesti češtináři obsadit jen dvě akce najednou. Každý den se přitom v městech unie koná v průměru padesát až šedesát zasedání.

Prázdná místa v komisi
Zatímco tlumočníci jen pro Evropskou komisi ročně "odtlumočí" v přepočtu přes 10 tisíc dní, její překladatelé převedou z jednoho unijního jazyka do druhého kolem 1 300 000 stran textu.
"Od května 2004 do konce června 2005 jsme zaměstnali 429 překladatelů pro nové jazyky EU," tvrdí ve své poslední statistice úředníci z komise. S češtináři pochodili jen částečně, a tak je česká překladatelská sekce momentálně vůbec nejmenší ze všech.
Na rozdíl od Výboru regionů či Rady ministrů, kde mají od 1. září plný stav, v Evropské komisi stále chybí čtrnáct lidí schopných překládat do češtiny.
"Všichni tu už netrpělivě čekáme, až budou u konce druhé konkursy a nám dorazí nějaké posily," řekl HN úředník z Bruselu, který však nemá oprávnění hovořit s tiskem. "S těmi úplnými začátky se to vůbec nedá srovnávat. Od té doby sem přišla spousta nových lidí."

Změny jsou, ale pomalé
Zlepšení registrují i ti, jimž je tlumočení a překládání adresováno především: poslanci europarlamentu. Pro řadu z nich ale změny neprobíhají dost rychle.
Janu Zahradilovi (ODS) například vadí, že se do češtiny dodnes netlumočí ani na jednom z parlamentních výborů, jichž je členem. "Ne že by nám to působilo problémy, všichni jsme schopni domluvit se některým ze světových jazyků," říká. "Ale pokud nám před vstupem slibovali, že žádný národ nebude jazykově diskriminován, pak proti tomu musím dál protestovat."
Podobně to vidí i europoslanec Jaromír Kohlíček z KSČM. "Ve výboru pro dopravu a turistiku se sice od jara do českého jazyka tlumočí, ale museli jsme si to vybojovat." Své příspěvky zpočátku schválně začínal česky, byť věděl, že tlumočení není zajištěno.
"Občas se sice vyskytnou potíže, ale rozdíl je určitě vidět," shrnuje Libor Rouček (ČSSD).

Jak se mluví v Evropské unii

Související