Turci volili tradičně SPD. Nejen kvůli unii
"Volby? S tím na mě nechoďte, já dnes musím pracovat," říká zpoza pultu vyzáblý muž kolem čtyřicítky. "Nehledě na to, stejně ani nemůžu. Nemám totiž německý pas," dodává a začne opět krájet maso na gyros. Podobně jako Getir Berlier, prodavač v bistru s tureckými specialitami v Düsseldorfu, jsou na tom v Německu zhruba dva milióny Turků.
Přesně tolik jich totiž nemá německé občanství, a nemohou proto rozhodovat o osudu příští vlády.
Rozhodnou jejich hlasy?
Dalších téměř 600 000 osob tureckého původu, které německý pas mají a volit mohou, by se naopak podle některých médií mohlo stát ve volbách rozhodujícím jazýčkem na vahách. Turci totiž tradičně volí SPD. Jejich sympatie vůči sociální demokracii by v těchto volbách navíc mohl ještě umocnit postoj opoziční CDU/CSU, která se staví proti přijetí Turecka do Evropské unie.
Na to se ale někteří dívají se skepsí. "SPD jsem sice volil, ale rozhodně ne kvůli tomu, že je pro vstup do unie," tvrdí šestadvacetiletý Serkan Yilmaz. "Sám si dokonce myslím, že Turecko tam nepatří. Na to je příliš zaostalé," dodává Turek narozený již v Německu.
Jeho dva turečtí přátelé, s nimiž slunečné nedělní odpoledne tráví v jedné z čajoven, s ním souhlasí. "Některá města sice už připomínají západní standard, ale zbytek je velmi chudý," dodává stejně starý Ömer, který pracuje jako taxikář.
Serkanův otec naopak volil CDU. "Ale proto, že má vlastní firmu. Změny, které chtějí křesťanští demokraté ve vládě prosadit, by mu přinesly výhody. Jako například uvolnění ochrany před výpovědí," vysvětluje upravený a do oranžového trička a džínsů oblečený mladý Turek. O politice se sice se svým otcem baví, hádky ale nevedou. "Jsem sice jediný levičák v rodině, ale to nevadí," směje se.
Jeho šestačtyřicetiletá matka naopak politice moc času nevěnuje. "Musel jsem jí poradit, koho volit," říká student germanistiky a historie. Podobně jako ona je na tom podle Serkana mnoho tureckých žen, které většinu času tráví doma s rodinou, nemluví příliš dobře německy a o dění na politické scéně nejeví zájem.
Přestože většina Turků v Německu je konzervativního ražení, a měla by se tudíž přiklánět spíše k CDU, sociální demokracie je jim bližší.
Partnerem jsou odbory
"Tato jasná preference pramení i z toho, že se levicové strany více starají o cizince a prosazují vstřícnější přistěhovaleckou a integrační politiku," vysvětluje Andreas Wüst, politolog z Mannheimu, který zkoumal volební preference Turků.
Unionisté se podle něj naopak až hluboko do 90. let dívali na společnost jako na silně německou. Ještě před několika lety tak dnešní premiér Severního Porýní-Vestfálska Jürgen Rüttgers požadoval, aby německá společnost a její život byly jakousi "leitkulturou". Dalším důvodem podpory SPD je také skutečnost, že mnozí Turci jsou dělníci nebo pocházejí z dělnických rodin. "Jejich klasickým partnerem jsou tudíž odbory, které jsou SPD blízké," dodává. Dosud sociální demokracii podle odhadů volilo vždy 60 až 70 procent Turků.
V letošních volbách by ale jejich podpora Schrödera mohla klesnout. Mezi pěti milióny nezaměstnaných je v Německu i mnoho Turků. Ty stejně jako Němce tvrdě postihla reforma pracovního trhu zvaná Hartz IV, v rámci níž došlo ke krácení příspěvků. Odborníci proto spekulují o tom, že by se část voličů mohla přesunout ještě více doleva, k Levicové straně. "Ta může získat maximálně 15 procent tureckých hlasů," tvrdí Wüst.
