Vleklé soudy stojí stát milióny
Česká republika se stále neumí zbavit značky "Země s nespravedlivě pomalými soudy".
Dostala ji před dvěma lety od Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten konstatoval, že v Česku neexistuje účinná možnost, jak napravit nepřiměřené dlouhé soudní řízení. Toto hodnocení je navíc každým rokem výstižnější. Počet lidí, kteří se cítí vlekoucími se soudy poškození, se zvyšuje v násobcích.
Stovky stížností
Zatímco před dvěma roky štrasburský soud přijal podněty sedmnácti stěžovatelů z Česka, za prvních šest měsíců letošního roku to bylo už více než sto podnětů. Znamená to, že ze všech českých stížností u štrasburského soudu od roku 1993 je každá třetí z letošního roku.
Tak mohutný nárůst podnětů je za loňský rok vůbec nejvyšší ze všech čtyřiceti pěti zemí sdružených do Rady Evropy.
Přestože Soud pro lidská práva posoudí za opodstatněnou přibližně jen každou desátou stížnost, stát už musel za pochybení vlastních soudců vyplatit od roku 2000 odškodnění ve výši pět miliónů korun.
Kabinet Jiřího Paroubka se proto na dnešním zasedání vlády bude zabývat podrobným rozborem nárůstu stížností. U štrasburského soudu totiž čekají na vyřízení kauzy, ve kterých lidé požadují po státu za pomalé soudy stamiliónové částky.
Miliardová odškodnění
Členové zkrachovalé kampeličky Pria si například stěžují na stát kvůli zavedení nucené správy a škodu vyčíslili na miliardu korun.
Jedenáct stížností se týká nedořešené transformace zemědělských družstev, další desítky podnětů se připravují. Pokud stěžovatelé uspějí, může to pro stát znamenat nutnost vyrovnat se až s miliardovými nároky.
"Neexistuje žádný výzkum, proč počet stížností tak vzrostl, ale podle mého názoru to je větší informovaností, že takový soud existuje, a také jeho zvýšenou popularitou. V médiích jsou totiž především zprávy o tom, že lidé, kteří se na štrasburský soud obracejí, mají úspěchy," uvedl vládní zmocněnec pro zastupování Česka před štrasburským soudem Vít Schrom. "A je to také další možnost, jak se vlastně domoci spravedlnosti," dodává advokát Jaroslav Brož, který už poslal do Štrasburku ke třiceti žalobám.
Před týdnem vláda alespoň schválila zákon o odpovědnosti státu za způsobenou škodu. Ten má umožnit, aby se stát se stěžovateli mohl vyrovnat za zbytečné průtahy, aniž by se lidé museli obracet na štrasburský tribunál.
Na co si Češi stěžují ve Štrasburku
Podnět důchodců z Česka, kteří po rozdělení federace pobírají nižší slovenské důchody.
Žaloby na nedořešenou transformaci zemědělských družstev.
Majitelé domů si stěžují na regulaci nájemného.
Žaloby otců dětí, kteří si stěžují na diskriminaci ze strany českých soudů.
Žaloby sudetských Němců na finanční náhradu za odsun po druhé světové válce.
Evropský soud pro lidská práva přijal od roku 1993 301 stížností z Česka.
V neprospěch republiky vynesl 57 rozsudků, v její prospěch 2 rozsudky, u 19 případu bylo dosaženo smíru, 175 případů čeká na rozhodnutí.
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
