Česká republika bude v roce 2010 přijímat euro jako jeden z posledních nováčků v Evropské unii. Nesplňuje totiž přísná kritéria "finančního zdraví" a menší a čilejší země budou při zavádění společné měny zřejmě rychlejší.
Už v roce 2007 se eurozóna nejspíše rozšíří o tři malé země - Slovinsko, Estonsko a Litvu. O rok později se přidá Lotyšsko, Malta a Kypr.

Souboj o investory
Je velmi pravděpodobné, že společná měna začne platit dříve také na Slovensku, které si v ozdravování veřejných financí vede velmi dobře. V loňském roce skončilo slovenské hospodaření se schodkem pouze 3,3 procenta HDP ve srovnání s plánovanými 3,9 procenta. Hranice pro přijetí eura je přitom tříprocentní.
Pro Česko to není dobrá zpráva, protože by ho úspěch sousedních zemí mohl odsunout do ekonomického suterénu. Podle ekonoma Petra Zahradníka z České spořitelny takové riziko hrozí v případě, že by Česko při zavádění společné měny předběhli i další středoevropští partneři Maďarsko a Polsko. "Myslím, že zájem zahraničních investorů by se více upíral k zemím se společnou měnou, neboť ta by sehrávala určitou roli investorské pobídky," říká Zahradník.
Na udržení kroku s Maďarskem by české vládě měly stačit síly. Maďaři nedávno potvrdili, že chtějí splnit základní kritéria v roce 2008 a zavést společnou měnu stejně jako Česko v roce 2010. Shoda s českou situací je také v tom, že i Maďarsko plánuje řádné parlamentní volby na příští rok a vláda v Budapešti je stejně jako ta pražská v silném pokušení utrácet.
Schodek veřejných financí se Maďarsku nedaří snižovat tak, jak si vláda předsevzala. Letos se bude pohybovat kolem čtyř procent HDP. Mezi nezávislými ekonomy sílí hlasy, že země se společné měny nejspíš dočká o rok či dva později. Americká investiční banka Goldman Sachs vidí euro v Maďarsku dokonce až v roce 2014.
Polsko hospodaří o něco lépe, předběžný návrh rozpočtu na příští rok počítá se schodkem odpovídajícím 3,7 procenta HDP. Šance na společnou měnu však srážejí projevy nacionalistických politiků. Například Maciej Giergtych, kandidující v říjnových prezidentských volbách za Ligu polských rodin, zahájil proti euru ostrou kampaň na svých internetových stránkách.

Estonci pospíchají, ale...
Za příklad rychlé země by mohlo být považováno Estonsko, které zavede euro na počátku roku 2007. "V tom nám už nic nemůže zabránit," sdělil podle Baltic Business Weekly ministr financí Aivar Soerd. Estonci už dokonce přestali vydávat nové bankovky v estonských korunách. Jejich "europlán" však ohrožuje inflace, která by letos měla dosáhnout 3,6 procenta. "Pravděpodobnost, že země za necelé dva roky zavede euro, je asi padesátiprocentní," uvedl Maris Lauri z Hansabanky.
Při zavádění eura je tak zatím jisté jen to, že středoevropské země nechtějí svůj postup nijak koordinovat.

050906-02 ()